Největší a nejstarší mládežnická organizace
YMCA (Young Men’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams. „V nově vzniklém Československu byla YMCA založena v roce 1921. O její vznik se zasadil T. G. Masaryk a také Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václava Havla. Po okupaci byla zakázána a mnozí její představitelé za svou činnost zaplatili i životem. Po nadějné, ale krátké poválečné obnově následovala další rána: komunistický převrat a tím pádem další zákaz spojený s odebráním budov i majetku. Znovuzaložení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990. Dnes má už osmadvacet místních sdružení a něco okolo tři a půl tisíce členů,“ říká ředitelka pražského paláce YMCA Petra Otřísalová.
Umožnila vznik nových sportů
YMCA stála i u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl dnes tolik populární basketbal, volejbal, rozšířily se softbal a lukostřelba. Sport provozovaný společně, pro radost a v duchu fair play je zde populární dodnes – červený trojúhelník YMCA má dnes i u nás ve znaku řada sportovních klubů. Organizace je rovněž zakladatelkou moderního táboření. Pro děti mládež každoročně pořádá tábory, z nichž u nás nejstarší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.
Členy byli i prezidenti USA
Prošla jí celá řada slavných osobností, jako například američtí prezidenti Ronald Reagan, George Bush a Bill Clinton, herec Anthony Hopkins, spisovatel Jack Kerouac, boxer Rocky Marciano či plavkyně Janet Evansová. V Česku je to třeba herec Matouš Ruml, filosof Jan Sokol, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, pedagog a ekolog Jakub Trojan, zakladatelka mateřských center Rút Kolínská a mnoho dalších. Těm všem YMCA v mládí změnila život. Stejně jako před lety i Janu Přeučilovi.
Herec nezapomněl na Ymku a Ymka nezapomněla na něj
Jan Přeučil, který v únoru oslavil už 81. narozeniny, se podle svých slov ymkařskými zásadami řídí po celý svůj život. A stále fit je i díky pravidelnému cvičení a plavání, s nímž začínal právě v bazénu, který v Paláci YMCA funguje dodnes. Zaplavat si tu teď bude moci v hodinách určených pro veřejnost kdykoli – zástupci Ymky mu zároveň s pověřovací listinou ambasadora věnovali také časově neomezenou vstupenku do bazénu. „Potěšilo nás, že Jan Přeučil, který poválečnou éru v Ymce jako malý hoch osobně zažil, na tuhle zkušenost nikdy nezapomněl. A jmenování ambasadorem je důkaz, že ani Ymka nezapomněla na něj. Velmi si vážíme toho, že tuto čestnou funkci přijal,“ říká Petra Otřísalová, ředitelka Paláce YMCA.
Jana Přeučila přivedl do Ymky otec
„Bylo to po skončení druhé světové války, kdy u nás byla YMCA po zákazu nacistů znovu obnovena,“ říká Jan Přeučil a pokračuje, „bylo mi tehdy osm let a můj tatínek mi řekl: Přihlásím tě do Ymky. Vysvětlil mi, že je to sdružení mladých křesťanských mužů a že model je britský a americký, zkrátka západní. No a pak mě jednoho dne přivedl a od podzimu 1945 jsem začal chodit do Paláce v ulici Na Poříčí sám, pravidelně vždycky v sobotu odpoledne. Alfou a omegou tu pro mě byla tělocvična. Seznámil jsem se tu s basketbalem, běhal na klopeném běžeckém oválu. A pak tu byl skvělý plavecký bazén. Plavání jsem si hned velice oblíbil a láska k němu mi zůstala dodnes,“ vzpomíná Jan Přeučil.
Kvůli odsouzenému otci musel být dělníkem
„Byly to krásné časy ve společenství, které vedlo mladé muže k čestnosti, soudržnosti a jakémusi gentlemanství. Společenství, které dalo základy mému budoucímu životu. Jako malého kluka mě Ymka formovala nejen po sportovní stránce, ale hlavně po stránce morální. Protože tahle organizace vždy směrovala mladé chlapce a děvčata k morálce – k hodnotám křesťanským i obecně lidským,“ zdůrazňuje Jan Přeučil.
„Nikdy komunistům nemůžu odpustit, že kromě dalších věcí potlačili krásné myšlenky férového sportu, ale i vzájemné snášenlivosti, kamarádství a úcty, které Ymka mladým lidem přinášela. My jsme se tenkrát i potom ještě scházeli – byli jsme taková parta. Zůstali jsme pohromadě, jezdili na kánoích, na pramičkách. Ale Ymka jako taková tehdy opravdu skončila,“ pokračuje Jan Přeučil. Chtěl studovat herectví, ale jeho otec byl v procesu s Miladou Horákovou odsouzen na doživotí. A tak se jako „syn nepřítele vlasti“ musel začít živit jako dělník.
Nelehký životní úděl
Díky své vytrvalosti se ale hercem přece jen stal. Hercem s nenapodobitelným šarmem, projevem a noblesou. A v 60. letech směl dokonce s Divadlem Na Zábradlí, kde byl v angažmá, i vycestovat. „Ať jsme byli v tehdejším západním Německu, ve Francii nebo třeba v Itálii, kdekoliv jsem viděl znak YMCA, vždycky mi zaplesalo srdce. A říkal jsem si, že k téhle organizaci, lidem a tradicím pořád patřím i já,“ uzavírá Jan Přeučil své vyprávění.
