Z více než dvou tisíc obrazů, které dokončil v letech 1937–1984 a zaevidoval ve vlastnoručně vedeném soupisu obrazů, se jich však téměř dvě stovky nedochovaly. Autor je v různém období svého života zničil, popřípadě se ztratily či byly ukradeny. V databázi Policie ČR jsou čtyři Lhotákovy obrazy a další dva Lhoták uvádí ve své Knize obrazů – poslední byl ukraden z jeho výstavy v pražské Galerii Fronta.
Deset procent nabízených obrazů Kamila Lhotáka byly padělky
Zhruba 300 nejlepších obrazů se dostalo do státních sbírek, např. jen Národní galerie jich vlastní třicet pět. Zbývající jsou v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. Jejich majitelé si je natolik považují, že se za posledních 15 let v aukčním prodeji objevilo jen asi tři sta Lhotákových obrazů, z toho některé opakovaně. Bohužel zhruba deset procent všech nabízených obrazů Kamila Lhotáka ve veřejných aukcích renomovaných firem představovaly padělky.
Další desítky údajně Lhotákových děl se prodávaly pokoutně na internetu, kde zejména Aukro bylo donedávna semeništěm nabídky padělků. Padělky také bylo možné objevit v bazarech a na bleších trzích. Nabídka padělků krátce po smrti malíře dosáhla takového stupně, že některé menší galerie již Lhotákova díla odmítala přijímat do prodeje nebo jejich majitelé požadovali odborný posudek. Avšak v řadě případů ani odborný posudek některého známého kunsthistorika nebyl zárukou, že nejde o padělek.
Rozechvělý podpis jako ochranná známka
„Z těchto důvodů Spolek přátel Kamila Lhotáka připravil spolu s dědicem autorských práv projekt AROP (autorizované reprodukce na plátně) a nechal registrovat Lhotákovu typickou signaturu jako ochrannou známku. Takto by měly být postupně představeny všechny známé Lhotákovy obrazy veřejnosti, aby seznámily zájemce o Lhotákovo dílo nejen s poetikou a náměty tohoto autodidakta s vlastním neopakovatelným stylem, ale také jim umožnily rozpoznat padělek od originálu,“ sdělil Evžen Škňouřil ze Spolku přátel Kamila Lhotáka.
Za více než tři roky se podařilo zdokumentovat více než sto různých padělků Lhotákových děl a ve spolupráci s vedením internetového aukčního portálu Aukro postupně padělky vytlačit z nabídky této nejrozšířenější padělatelské platformy u nás.
Padělky se však objevovaly i v přímé nabídce galerií. Policie ČR odhalila v několika padělatelských kauzách posledních let další Lhotákovy obrazy a zadržela i podvodníky, kteří pořizovali kopie jeho kreseb z fotografií na internetu a prodávali je jako pravé.
I dobrý padělek je umělecké dílo
Protože k vytvoření padělku Lhotákova obrazu je zapotřebí určitého talentu, rozhodl se spolek s majitelem autorských práv dát těmto „umělcům“ příležitost, jak svůj talent realizovat pod vlastním jménem. Proto byla v Muzeu policie na pražském Karlově otevřena výstava Falza Kamila Lhotáka, na jejíž vernisáži byla vyhlášena amnestie pro padělatele a prodejce padělků děl Kamila Lhotáka. Po splnění základních podmínek tak bude možné tato díla nadále prodávat a vystavovat, aniž by těmto tvůrcům či prodejcům hrozilo trestní stíhání.
Výstava trvala během dubna. Tam si mohli návštěvníci ověřit, zda mají doma padělek obrazu či kresby Kamila Lhotáka a odborník zhodnotil, zda se jedná o padělek či ne.
Plod lásky herečky a medika s rytířským titulem
Kamil Lhoták se narodil se 25. července 1912 v pražských Holešovicích. Jeho matka Anna Kouglová již od dětství milovala divadlo a její společenská povaha ji na jednom ze Žofínských plesů pomohla k seznámení s mladým medikem Kamilem Lhotákem, přesněji Kamilem Lhotákem, rytířem ze Lhoty (1876 – 1926), pozdějším známým profesorem farmakologie, potomkem rytířů z Vysoké Lhoty u Pyšel. Z dlouhodobého vztahu mezi mladou herečkou (zaskakovala například ve Švandově divadle) a o dva roky mladším medikem se narodil syn Kamil.
Společensky nerovný vztah a hlavně obava z poškození kariéry dohnaly rytíře ze Lhoty k zatajení dítěte. S jeho matkou se nikdy neoženil, i když celý život svého syna a jeho matku finančně podporoval. Přestože se s nimi málo stýkal a úzkostlivě dbal na utajení veškerých návštěv, podařilo se mu v době války nakazit svého syna infekcí dětské obrny. Následkem bylo celoživotní poškození chlapce tím, že kulhal. Komplex zapíraného dítěte, který mu kamarádi v dětství dávali pocítit, dovedl malého Kamila k citlivosti a pochopení se stejně postiženými. První z nich byla Anna, Lhotákova budoucí múza a také životní partnerka. Vztah k otci, jemuž s oblibou říkal fotr, byl po celý život velmi komplikovaný a nedokázala ho napravit ani finanční podpora rodině, ani půlmilionový odkaz, který profesor Lhoták po letech svému synovi a jeho matce odkázal.
Do výtvarného světa Lhotáka přivedly ilustrace Verneovek
Milující a na svou dobu velmi vzdělaná Anna Kouglová vedla svého syna k zájmu o umění, především o malířství a literaturu. Vedle Julese Verna s nádhernými xylografickými ilustracemi Edouarda Rioua si Lhoták zamiloval i Toulouse-Lautreca, snad i díky jeho osudu postiženého.
Jeho osobitý a dobře rozpoznatelný malířský rukopis bývá charakterizován jako pohled “okouzleného dítěte”, inspiroval se vzpomínkami na dětství, starými plakáty, obrázkovými časopisy a atlasy. Kamil Lhoták byl členem skupiny 42, v níž se setkával s Jiřím Kolářem, Janem Smetanou, Františkem Hudečkem, či Janem Kotíkem. Umělci této skupiny se svými náměty zaměřovali na každodenní život ve městě, život na periferii města. Malíř Lhoták byl ve své tvorbě velmi produktivní, nebylo dne, kdy by nedokončil alespoň jednu kresbu či plátno. Všechny své olejomalby pečlivě sepisoval do svého soupisu maleb, který zůstal dodnes dochován a pomáhá znalcům s identifikací děl.
Kamil Lhoták zemřel 22. října 1990 v Praze.
