Praha v zajetí avantgardy
Je počátek 20. století a Prahou zmítá tzv. „nové umění.“ Praha je významným centrem avantgardy. Ovšem do chvíle, kdy do vývoje nových slibných uměleckých směrů zasáhne první světová válka.
Revoluce v umění. I tak se říká kubismu, který se začal rozvíjet ve francouzském umění na počátku 20. století. Výraz kubismus má svůj původ pravděpodobně v latině, latinské „cubus“ totiž znamená krychle. A proč je vlastně směr pojmenován takto?
Kubismus se totiž na rozdíl od jiných směrů, jako je například realismus, nesnaží o nápodobu skutečnosti, ale spíše skutečnost rozkládá. A to na geometrické tvary, například právě krychli. Vytváří se tak tedy velice svébytné dílo, které zaznamenává předměty z různých úhlů pohledu. Kubismus také pracuje s myšlenkou nekonečna.
Kubismus ovlivnil i tvorbu Josefa Čapka
Architektura českého kubismu byla výjimečná. Kubističtí umělci se svými stavbami snažili doslova zachytit skrytou energii hmoty a rozbít konvenční podobu staveb. České stavby ve stylu kubismu mají ostré hrany a krystalické struktury. Typickým příkladem je dům Diamant architekta Emila Králíčka na rohu Spálené a Lazarské ulice na Praze 1.
Zajímavé je, v jak krátké době se český kubismus vyvíjel. Bylo to především období mezi lety 1911-1914, kdy jeho vývoj omezil právě počátek první světové války. I přesto se však dokázalo v rámci kubismu vyprofilovat mnoho osobností. A nejen v architektuře. Styl zasáhl také do malířství a sochařství. V roce 1911 pak vzniká také tzv. Skupina výtvarných umělců v čele s Emilem Fillou. Málokdo ví, že spjat s českým kubismem byl také malíř a spisovatel Josef Čapek. Ten namaloval několik kubistických obrazů, ale také přebalů knih.
Pražské kubistické unikáty
Pokud se chcete vydat na procházku za pražskými kubistickými skvosty, doporučujeme vyrazit z Národní třídy. Konkrétně od Pedagogické fakulty, před jejímž vstupem stojí dílo (pravděpodobně) Emila Králíčka – dům Diamant. Jeho umístění může působit poněkud kontroverzně, neboť stojí v těsné blízkosti barokního kostela Nejsvětější Trojice. Kubistická budova se vyznačuje ostrými hranami, nalezneme na její fasádě taktéž kubistické skulptury a impozantní je také vchod do domu ze Spálené ulice, který opravdu vypadá jako průřez diamantem.
Vaše kroky by měly dále směřovat směrem na Jungmannovo náměstí. Za sochou J. Jungmanna nalezneme opravdový skvost. Je jím jediná kubistická lampa na světě. A autorem je opět Emil Králíček. Stojí nepozorovaně nalevo od hospůdky U Pinkasů.
Pokud byste pokračovali směrem k Prašné bráně a dolů Celetnou ulicí, narazíte na Dům U Černé Matky Boží, ve kterém dnes mimo jiné sídlí muzeum českého kubismu. Architektem tohoto prvního kubistického domu, vystavěného v roce 1912, je Josef Gočár. Stejně jako u Diamantu je kubistickou ozdobou domu i interiér budovy.
Dalším místem, ze kterého zavane kubistická historie, je Žižkov. Možná pro některé překvapivé zjištění, ale žižkovské pavlačové domy skrývají unikátní kapli. Ptáte se, kde ji najdete? Hledejte dům se zlatým kalichem.
Kubistické unikáty si můžete prohlédnout v naší galerii, abyste je při svých procházkách náhodou nepřehlédli. Velice často nás totiž překvapí, jak i takové jedinečnosti splývají se svým okolím.
