Západočeská galerie v Plzni dostala příležitost poprvé uceleně vystavit svou výjimečnou sbírku obrazů a soch českých kubistických autorů v pražském Museu Kampa. Veřejnost může díla Bohumila Kubišty, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Emila Filly nebo Otto Gutfreunda vidět do 1. února příštího roku.
Za nepovolenou demolici části architektonicky cenné vily na pražských Vinohradech dostala společnost AWM Bohemia CZ pokutu 300.000 korun. Sankci za přestupek podle památkového zákona s konečnou platností potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS), když zamítl stížnost firmy.
Vytvořil první kubistickou sochu – Úzkost. Kdyby u kubismu zůstal, autor těchto řádek by se s nimi neobtěžoval. Mít rád kubistické sochy vyžaduje velkou dávku přemýšlivosti.
Tunel, který protíná Vyšehradskou skálu, má svou zajímavou historii. Navzdory mnoha odpůrcům přesto vznikl. Zejména díky své jedinečné podobě by dnes mnohé ani nenapadlo, že vznikl až na počátku dvacátého století. Navíc je obklopen několika dochovanými budovami z původní starobylé zástavby.
Před 135 lety, 6. února 1884 se v Jičíně v rodině obuvníka narodil Vlastislav Hofman, architekt, urbanista, teoretik architektury, malíř, grafik, ilustrátor, designér a scénograf.
Pražská kubistická architektura je zcela výjimečná, a i přesto že se vyvíjela velice krátce, dokázala českou architekturu a malířství obohatit o několik slavných jmen. Ať už je to Emil Králíček nebo například Josef Gočár. Praha se díky nim může chlubit takovými skvosty, jako je Dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu, druhá Betlémská kaple ukrytá mezi žižkovskými pavlačemi nebo Kovařovicova vila v Libušině ulici.
Tvrdá realita zasáhla obyvatele původní dělnické kolonie Tejnka nedaleko Pražského hradu. Zdejší obyvatelé, kteří se úporně snaží zachovat ducha tohoto místa, jsou zděšení stavbou, která je teď doslova nalepená na původní zástavbě. Navíc připomíná spíš kosmickou loď. Takže, kde udělal tesař chybu? Nebo spíš architekt?