• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Vyšehradský tunel je zajímavý nejen svým jedinečným vzhledem. V jeho okolí dodnes stojí několik historicky cenných budov

    Tunel, který protíná Vyšehradskou skálu, má svou zajímavou historii. Navzdory mnoha odpůrcům přesto vznikl. Zejména díky své jedinečné podobě by dnes mnohé ani nenapadlo, že vznikl až na počátku dvacátého století. Navíc je obklopen několika dochovanými budovami z původní starobylé zástavby.

    Vyšehradský tunel je nejstarší pražský silniční tunel, který vede skrz Vyšehradskou skálu. Byl vybudován podle projektu architektů Václava Dvořáka a Františka Velicha v letech 1903-1905. Do té doby bylo nutné použít přívoz, který cestující dopravil z Podolí do Nového města. Právo na provozování přívozu udělila vyšehradská kapitula obci Podolí již v roce 1222. Od té doby jeho trasa vedla po pravém břehu kolem Vyšehradské skály. Historicky doložen je od roku 1885 a fungoval až do roku 1904. Od roku 1910 prochází tunelem tramvajová trať z Výtoně do Podolí. V letech 1949-1967 tunelem vedla také trolejbusová trať z Pankráce na Václavské náměstí.

    Záhadné vchody na Vyšehradě a Housce. Kudy v Česku do pekla?

    Stavba měla mnoho odpůrců, kteří byli přesvědčeni, že tunel naruší pohled na historicky ceněnou Vyšehradskou skálu. Tunelový portál je zdoben věžemi a romantickými cimbuřími v historizujícím stylu. U severního vjezdu byla umístěna pamětní deska Jana Krejčího. S jeho osobou je spojen příběh domu, který se dodnes nachází poblíž Vyšehradské skály.

    Takhle před 100 lety zamrzla Vltava. Bruslit sem chodili lidé z celé Prahy

    Jedná se o domek č. 44, ve kterém se v druhé polovině 19. století usídlil zakladatel české geologie Dr. Jan Krejčí, který tu žil až do své smrti v roce 1887. Jeho památku v těch místech připomínala pamětní deska, která byla přesunuta na hradební zeď. Domek byl původně kanovnická rezidence, kam se vyšehradští duchovní uchylovali, když nahoře na skále nebylo bezpečno. Podle spisovatelky Popelky Biliánové domek navštěvoval již Václav IV., který sem prý chodíval na víno. V podzemí domu se zachovalo skalní sklepení, ve kterém se držela stálá teplota kolem 14 stupňů. Ke skladování ledu se jeskyně nehodila, ale byla vhodná k uchovávání vína z kapitulních vinic. V dávných dobách ve skalním sklepení vyvěrala studánka. Jeskyně existuje dodnes a je jedním z mála podzemních prostor na vyšehradském podhradí, které je přístupné. Domek č. 44 byl během výstavby tunelu zapracován do zvýšeného nábřeží. Část domu se schovala pod úroveň silnice a původně jednopatrová budova se tak dnes jeví jako přízemní.

    Praha skrývá neznámé skvosty. Kde najdete kubistické unikáty?

    Dalším unikátem je trojice podvyšehradských domů, které jsou jedinečné díky slohu, ve kterém jsou postaveny. Jedná se o architektonický kubismus. Domy navrhl architekt Josef Chochol. Kubistický trojdům před Vyšehradským tunelem vznikl v letech 1912-1913. Má plasticky členitou fasádu. Zástavba má horizontální charakter, který zasahuje do pohledu na monumentální barokní hradby. Majitelům domu se zdálo, že není dostatečně zdobný a reprezentativní, a tak nechali na průčelí domu zhotovit reliéfní plastiky s výjevem z českých bájí a pověstí, které vytvořil sochař Ladislav Křtín. Dům je od roku 1958 na seznamu kulturních památek.



    Nepřehlédněte
    12.2.2025
    Praha

    Dáda padá!