Vltava zamrzala každý rok
To, že byla řeka protékající Prahou opravdu zamrzlá, už si dnes těžko představit. Zima totiž byla před dvě stě, ale i před sto lety o dost větší a silnější, než je tomu teď. Dnes nám málokdy zasněží tak, aby to vydrželo, sníh okamžitě roztaje a zbude břečka na chodníku. Kdo chce vidět sníh, musí buď do jiného města nebo lépe na hory. Ale nemyslete si. Už před dvě stě lety se lidé divili, že je zima stále slabší.
Josef Rössler-Ořovský se ve 30. letech pozastavil nad tím, jak rozdílné zimy bývaly v Praze. „Pamatuji, kde všude se bruslilo za mých dětských let v Praze. Zdá se mi, že zimy bývaly přísnější a pravidelnější. Řeka zamrzala každý rok a bruslilo se na ní všude. U Vyšehradské skály bývalo mezi rokem 1875 a 1890 ke stu saní, zeleně natřených, na kterých obecenstvo za malou odměnu, rovnající se dnešním pár haléřům, po řece vozeno bylo,“ popisuje v historickém textu vzpomínky ze svého dětství.
O řeku se starali muži na bruslích
Když řeka zamrzla, tak se o ledovou plochu starali muži na bruslích. Ti zametali led. Z dřevěným prken vyráběli lavice pro bruslaře, stavěli z nich šatny a půjčovali lidem brusle. Na stojanech visely stovky bruslí, které si Pražané půjčovali a chodili se klouzat na led. Zábava to byla takřka neodolatelná, ledová plocha byla velká.
Celá řeka byla rozdělená na sérii kluzišť. Hrál tu flašinet, lidé si mohli dát párek nebo preclíky. Vařil se čaj nebo se čepovalo pivo. Na Vltavě bývala v neděli celá Praha. A když náhodou brusle došly anebo na ně neměly děti peníze, tak se o jedny brusle rozdělily. „Často měli dva hoši pár bruslí dohromady a pak se jelo o jedné a druhou nohou se odráželo botou,“ vzpomíná Rössler-Ořovský.
Nábřeží řeky, jak ho známe dnes, nebylo. Vedle ledové plochy na řece bylo ještě hodně kluzišť, které se polévaly v zahradách nebo v příkopech. Šlechtici obvykle v 19. století chodili bruslit na velký rybník v Královské Oboře ve Stromovce. Bruslilo se tehdy v Praze všude, kde to šlo, třeba na ostrovech. Třeba na Barvířském, Střeleckém, Židovském, na Štvanici, ale i v zahradách hradčanských a malostranských paláců. Konaly se tehdy dokonce i krasobruslařské závody, které se těšily velké oblibě. Buď na Vltavě, nebo zamrzlých jezerech.
Vltava přestala zamrzat
Řeka přestala zamrzat stále méně až po druhé světové válce. Ale úplně zamrzat přestala až počátkem druhé poloviny 20. století, když se postavila Orlická přehrada. Vltava od té doby zamrzla snad dvakrát nebo třikrát, ale lidé se začínali bát na ni chodit bruslit. Bylo by to už bohužel příliš nebezpečné. I dnes můžeme pozorovat, že zima rok od roku slábne kvůli globálnímu oteplování… Na zamrzlou řeku a často dokonce na zamrzlá jezera v Praze můžeme jen nostalgicky vzpomínat.
