Západočeská galerie v Plzni podle svého ředitele Romana Musila, který je také kurátorem výstavy, nemá stálé prostory, v nichž by sbírku veřejnosti zpřístupnila. Proto jde v Museu Kampa o první ucelené představení. Sbírka se ustavila od začátku 60. do poloviny 70. let minulého století díky prvnímu řediteli plzeňské galerie Oldřichu Kubovi (1925 – 2000).
„Měl mimořádný cit pro kvalitu uměleckého díla,“ řekl o Kubovi Musil. Kubu podle něho inspirovala výstava věnovaná v Brně v roce 1957 zakladatelům českého modernismu a následná pražská výstava o Kubištovi.
Kuba zjistil, kdo obrazy na výstavu zapůjčil, a začal vlastníky oslovovat dopisy. Byli mezi nimi Olga Scheinpflugová, vdova po Karlu Čapkovi, Jarmila Čapková, vdova po Josefu Čapkovi, spisovatel František Langer, někteří malíři nebo František Kubišta, malířův bratranec.
Avantgarda byla v českých zemích od roku 1938 podle Musila zapovězena. Nacistický vůdce Adolf Hitler totiž napsal, že umění vzniklé po roce 1900 je zvrhlé. Avantgardu odsuzovala i komunistická rétorika, požadovala socialisticko-realistickou tvorbu. „Znamenalo to tvrdý odsudek avantgardy v čele s kubismem,“ řekl Musil.
S kubistickým viděním se nerozešel Emil Filla, ale narazil. „Od 50. let se z jeho tvorby vystavovaly jen krajiny Českého středohoří nebo některé obrazy z předválečného cyklu Boje a zápasy,“ řekl Musil. Filla byl zapovězen až do roku 1987, kdy se uskutečnilo jemu věnované kolokvium.
Jeho díla ale kupovala Kubova galerie. Jaké byly majetkové poměry malířů, ukazuje Kubištův obraz Vzkříšení Lazara, jedna z nejcennějších prací raného kubismu. Na jeho rubu je namalován obraz jiný, a sice Promenáda v Riegrových sadech. Kubišta totiž šetřil na plátnech.
Protože si ředitel Kuba vedl podrobné záznamy, obsahují popisky k dílům informace, kdo, kdy a za jakou cenu je galerii prodal. Vzkříšení Lazara v roce 1961 stálo 16 tisíc korun, tedy podle Musila 11 tehdejších měsíčních platů. Cena je v současnosti úplně jiná. „Dnes je to třítisící násobek průměrného českého platu,“ řekl Musil.
Výstava se koná ke 100. výročí Kubova narození a k 25. výročí jeho smrti. Sbírka, kterou získal, se řadí k nejvýznamnějším kolekcím ve veřejných institucích vedle Národní galerie Praha a Moravské galerie v Brně.
Zdroj: ČTK
