Pražské domy na Malé Straně, Kampě i jinde vynikají a často také překvapují zvláštními domovními znameními. Jejich původ je nám často záhadou a některé zdobné reliéfy jsou až úsměvné. Překvapí Vás některé příběhy, které se k nim vážou.
Český kryptozoolog, záhadolog a spisovatel Ivan Meckerle. Rodák z Plzně, kterého od mala přitahovala podivná stvoření, tajemná místa a legendy. Absolvent strojního inženýrství na ČVUT, který se vzdal své profese, aby si splnil sen. Stal se „lovcem záhad“.
Nádherný barokní areál zdobící Hradčany od 17. století je nejslavnějším poutním místem v Praze. Pražská loreta ukrývá nejen slavný loretánský poklad, ale také sochu vousaté svaté Starosty. Co všechno obsahuje loretánský poklad a proč zázračně vyrostly krásné ženě vousy? Čtěte dále.
Českoslovenští legionáři byli hrdiny, kteří dopomohli ke vzniku samostatného Československa. Byli pojmem, legendami a lidé k nim povětšinou chovali velkou úctu. Díky jejich úsilí stálo Československo na konci první světové války na straně Dohody, na straně vítězů.
V případě menhirů se pohybujeme tak trochu na hranici mezi vědou a něčím fantastickým. Mezi historií a mýtem. Jsou tajemnými svědky dějin, vývoje člověka i našim prostředníkem s přírodou. Co vlastně menhiry jsou a odkud se vzaly?
Z pověstí, které svému národu zanechal Alois Jirásek, jasně vyplývá, že měl císař Karel IV. k Praze velice láskyplný vztah. „Krásná je tato má země…hle…Praha. Je-li co krásnějšího?“ Je pravda, že na postavení Prahy, kterého se využívá dodnes, má Karel IV. nemalou zásluhu. Praha se stala při jeho nástupu na český trůn nejen sídelním městem krále, ale také císaře středověké římské říše. Byla rezidencí Lucemburků a především se stala centrem velké politiky.
Mezinárodní den žen je tradičně slaven 8. března. Pro muže je to svátek, při kterém dělají radost své drahé polovičce nebo i mamince či babičce čokoládou, květinou či něčím podobným. Kromě toho, že se tedy jedná o další datum, na které se muži snaží pamatovat (více či méně úspěšně), jedná se o svátek s dlouhou historií. U nás se však dočkal poněkud negativní nálepky.
Pražská kubistická architektura je zcela výjimečná, a i přesto že se vyvíjela velice krátce, dokázala českou architekturu a malířství obohatit o několik slavných jmen. Ať už je to Emil Králíček nebo například Josef Gočár. Praha se díky nim může chlubit takovými skvosty, jako je Dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu, druhá Betlémská kaple ukrytá mezi žižkovskými pavlačemi nebo Kovařovicova vila v Libušině ulici.
Každé město s historií má svá tajemství. Jsou jako kolébky lidských osudů, které se vtiskávají do jejich ulic, zdí domů i tváří lidí, kteří v nich žijí. Bohatá minulost našeho hlavního města, které v sobě ukrývá tisíce příběhů, z něj tak učinila tichého vypravěče. A je jen na nás, zda jí budeme naslouchat.
Očistec, dnes slovo, které má mezi mnohými spíše negativní nádech a které získalo obecný význam něčeho nepříjemného nebo něčeho, čím bychom si snad raději ani neprošli. Používáme ho dnes denně, bez zvláštního strachu. Ve středověku však vzbuzoval obavy. A oprávněně.
Fenomenální barokní hudební skladatel Antonio Vivaldi se narodil přesně před 340 lety, 4. března v Benátkách. Jeho cesta do hudebního nebe byla dlouhá. Z ryšavého kněze s astmatem se však nakonec stal jeden z nejznámějších hudebních skladatelů všech dob.
Jsou místa, která jsou klidná a působí na nás jako taková blažená oáza. A pak jsou místa, ze kterých nám naskakuje husí kůže. Tím místem je v Praze především oblast staré židovské čtvrti, tedy Josefov. Není divu, že příběh o golemovi, jeden z těch nejděsivějších, se odehrává právě tady.
Byla dcerou slavného českého krále Přemysla Otakara I. Narodila se roku 1211, tedy na počátku 13. století, které se neslo ve znamení změny. Tou byla nejen nová zbožnost devotio moderna. Ale také období, kdy ženy, které doposud stály trochu v pozadí, šly kupředu. Vlastně taková (hodně nadneseně řečeno) středověká emancipace. A ta se týkala také Anežky.
V první polovině 15. století se české země zmítaly v poměrně silné krizi. Nejen lidé, ale i půda si dobře pamatovala dusot kopyt husitských vojsk při nespočtu bitvách. Země byly jednoduše vyčerpány a bylo načase si odpočinout.
Patrně nejznámější osobností české historické antropologie je profesor Emanuel Vlček, který se narodil 1. března 1925 v malebném městečku Rožmitál pod Třemšínem. Jeho cestu k profesorskému titulu mu znepříjemnila i politická situace. Jeho druhou rodinou se tak až na začátku devadesátých let stává Lékařská fakulta v Praze. Jeho vědecká kariéra byla bohatá. Napsal přes 500 prací a před studenty se svými bohatými přednáškami předstoupil také více než pětsetkrát.
Scéna jako z akčního filmu se odehrála v pondělí 27. února na Zbraslavi. Kolem třetí hodiny odpoledne zaznamenali policisté v Modřanské ulici podezřelé vozidlo škoda Fabia. Nakonec se ukázalo, že je kradené.
Noční požár zachvátil v centru Prahy zrekonstruovaný suterén asijské restaurace v ulici Bílkova. Požár vypukl v úterý krátce před 23. hodinou a na místě musely zasahovat dokonce čtyři jednotky hasičů.
Všímavý kolemjdoucí zavolal v pondělí krátce před půlnocí na tísňovou linku a oznámil, že si všiml poškozených dveří do banky, která se nachází v Arkalycké ulici na Praze 4. Na místo ihned dorazili policisté a pořádkové jednotky.
Náměstí Petra a Pavla v Radotíně bude znovu místem tradičního radotínského masopustu, při kterém není o dobré pití a spoustu jídla opravdu nouze. V sobotu 3. března přijede i Horymír na svém Šemíkovi.
Švandovo divadlo bude hostit unikátní projekt Roztančené divadlo aneb Když herci tančí, jehož počátky jsou spojeny s divadlem Mladá Boleslav. Za myšlenkou stojí dvojice tanečníků Martin Šimek a Tereza Řípová. V Boleslavi mělo vystoupení tančících herců takový úspěch, že proběhl už i druhý ročník. Pro Prahu se chystá premiéra v březnu a přivítá herce z osmi pražských divadel. Večerem bude provázet Tereza Kostková a Libor Bouček.