Narodil se 12. března 1942 v Plzni. Jako malý chlapec se kvůli otcově profesi automobilového konstruktéra často stěhoval. Už ve třech letech se poprvé dostává do Prahy, kde nakonec v roce 2013 i umírá. Zpočátku šel ve stopách svého otce. Získal titul inženýra na ČVUT a i přesto, že byl ve své původní profesi úspěšný, svůj život nakonec zasvětil tomu, co bylo jeho srdci nejbližší. Záhadám, tajemnu, hledání pravdy v jevech, které věda odmítá.
Od mala ho přitahovalo tajemno
Už od dětství se v něm projevovala touha po objevování a cit pro mystiku a tajemno. Jako malý chlapec miloval knihy Jaroslava Foglara, a dokonce si se svými kamarády založil po vzoru Rychlých šípů klub Svorná šestka. Od dobrodružných chlapeckých výprav po nejbližším okolí se za svůj život dopracoval k tak velkým dobrodružstvím, jako bylo pátrání po fenomenální Lochneské příšeře nebo bájném písečném červovi s názvem Olgoj chorchoj.
Se svými zahraničními expedicemi, díky kterým se stal známým pro záhadology po celém světě, začal v roce 1989 po Sametové revoluci. Do té doby v letech 1980-1990 projížděl celou republiku se svým kolegou Michalem Brumlíkem s cyklem přednášek „Krásné záhady naší planety“. Když bylo potom v roce 1989 možné vycestovat, rozhodl se, že se záhadami, které mu do té doby byly tolik vzdálené, rozjede.
Zrádná poušť Gobi
Podnikal expedice nejen po Evropě, ale také do Asie, Afriky, Jižní Ameriky a Tichomoří. Oblast jeho zájmu byla velice široká. Mezi jeho nejznámější expedice patří ta do pouště Gobi, která jej zvláště proslavila. Vydal se sem za již zmiňovaným červem Olgoj chorchoj.
Záhadné zvíře, které má žít v mongolské poušti Gobi a mít tak silný jed, že dokáže zabít i velblouda, nemohla nechat Ivana Mackerleho chladného. Vydal se tedy na expedici za tímto obávaným, ale ne zas tolik známým tvorem, o kterém prý Mongolové neradi mluví. Zajímavé je, že všechna svědectví jsou si až nápadně podobná. Většina svědků popisuje olgoje jako půlmetrového červa, který dokáže zabít dokonce i na vzdálenost několika metrů. Měl by mít v sobě velice silný jed, jehož pomocí dokáže zabít nejen člověka, ale i velblouda a to téměř okamžitě.
Bohužel se při výpravě nepodařilo červa nalézt. Očití svědci, kteří však situaci popisují ve většině případů stejně, nám však dokazují, že je existence tohoto tvora více než možná.
S olgojem se pojí hrůzný zážitek samotného Mackerleho, kterého v poušti probudila hrozná noční můra, že mu bájný červ skočil na záda. Možná shodou okolností měl po svém probuzení všude po zádech modřiny a i otok naplněný krví. Co jej způsobilo, nikdy nezjistil.
Tajemství skotského Loch Ness
Jeho pozornosti nemohla samozřejmě ujít ani Lochneská příšera. Fantastické zvíře údajně žijící ve skotském jezeře Loch Ness. Fotografie málokterého záhadného tvora obletěly tolikrát svět jako „Nessie“. Záhadě chtěl přijít na kloub i Ivan Mackerle, který podnikl výpravu do Skotska už ke konci sedmdesátých let. A to s veškerou technikou. Příšeru však neobjevil, zato si k tomuto ‚mýtu‘ vytvořil velice láskyplný vztah.
Na „hrad“ za Drákulou
Dalo by se říci, že pokud Vás napadne nějaká záhada, bájné stvoření nebo třeba legenda, Ivan Mackerle ji prozkoumal. Pokud Vám běhá mráz z hraběte Drakuly, pak by Vás mělo zajímat, že jeho hrob se doposud nepodařilo najít. I přesto, že údajné místo pod oltářem v klášteře na ostrůvku Snagov bylo prohledáno, Draculovy kosti se nenašly. A bohužel ani Mackerle nebyl v tomto ohledu úspěšnější. Sám však přiznává, že naděje na nalezení nejslavnějšího upíra historie stále žije.
Více o jeho expedicích na osobním webu Ivana Mackerleho.
Ivan Mackerle velice významně přispěl ke světové záhadologii. Dalo by se říci, že byl jedním z těch, kterým můžeme i v takto velice nejisté a často neuvěřitelné oblasti důvěřovat. Své expedice popisuje pravdivě a oceňme, že přiznává neúspěchy. Pokud Vás osobnost Ivana Mackerleho zaujala, můžete se o jeho pátráních dozvědět více přímo na jeho osobním webu či v mnoha knihách, jichž byl autorem.
