Biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic loni ohlásila 44 kilogramů takzvaných věčných chemikálií, tedy PFAS látek, které se v přírodě téměř nerozkládají a mohou škodit lidskému zdraví. Oproti předchozímu roku jde o téměř sedminásobný nárůst a na tuto čistírnu připadají zhruba dvě třetiny celkového množství těchto látek ohlášeného v celém Česku. Druhý největší objem vykázal Orlen Unipetrol RPA v Litvínově s necelými čtyřmi kilogramy. Celkový počet provozoven hlásících emise PFAS v Česku přitom vzrostl z 13 za rok 2024 na 31 za rok 2025.
PFAS jsou skupinou chemických látek hojně využívaných například při výrobě nepromokavého oblečení, potravinových obalů či v průmyslu. Jejich problémem je extrémně pomalý rozklad v přírodě a postupné hromadění v životním prostředí, půdě i potravním řetězci.
Spolek Arnika odebral před dvěma lety vzorky sedimentů z nádrže Lhotka, která čistírně v Rybitví slouží k zachytávání průmyslových odpadních vod před jejich čištěním. Výsledky ukázaly poměrně vysoké koncentrace věčných chemikálií. Znečištěná voda se navíc dostává do nedaleké strouhy ústící do Labe. Jindřich Petrlík z Arniky upozornil, že v okolí nádrže a strouhy pravidelně vídá rybáře. Ryby přitom nejsou na obsah PFAS testovány, a Petrlík by rybářům doporučil, aby je nekonzumovali. „Skupina rybářů je z hlediska dopadů na zdraví nejohroženější,“ řekl.
Čistírna na odstraňování těchto látek technologie jednoduše nemá. Zároveň zatím není jasné, zda více pocházejí z průmyslových provozů nebo z běžných městských odpadních vod. Ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice František Masař vysvětlil, že sledování PFAS je v podstatě záležitostí posledních dvou let. „V tuto chvíli nedokážeme přesně určit, odkud PFAS do čistírny přicházejí a které konkrétní odpadní vody je obsahují,“ uvedl s tím, že společnost připravuje pilotní testy technologií, jež by mohly pomoci tyto látky z odpadních vod odstranit.
Problém komplikuje i to, že podniky podle Petrlíka zákonné limity nepřekračují, takže jim za vypouštění PFAS žádný postih nehrozí. Evropská unie nicméně od příštího roku chystá novou směrnici zavádějící další stupně čištění odpadních vod zaměřené mimo jiné právě na PFAS a mikropolutanty. Masař upozornil, že nové požadavky by se měly zavádět postupně, a připomněl dosud nezodpovězenou otázku, zda technologické štěpení dlouhých chemických řetězců situaci skutečně zlepší, nebo naopak zhorší dopady na přírodu.
