Koncertní síň i výstavní prostory
Po otevření se Rudolfinum stalo sídlem Obrazárny (zřízené Společností vlasteneckých přátel umění, předchůdce Národní galerie), hudební konzervatoře (za ní stála Jednota pro zvelebení hudby v Čechách) a Uměleckoprůmyslového muzea (jehož zřizovatelem byla Obchodní a živnostenská komora). Se všemi třemi institucemi uzavřela Böhmische Sparkasse smlouvu o bezplatném užívání budovy, pokud budou sloužit svému účelu, tedy podpoře umění. V budově se také každý rok konaly výstavy Krasoumné jednoty, občas doplněné výstavami čistě německojazyčných výtvarných spolků.
V sobotu 4. ledna 1896 se Rudolfinum stalo svědkem historicky prvního koncertu České filharmonie, kdy v roli dirigenta stanul sám Antonín Dvořák, aby uvedl své skladby, 3. slovanskou rapsodii As dur, ve světové premiéře pak Biblické písně č. 1–5, předehru Othello a v té době již světoznámou 9. symfonii Z Nového světa. Koncertní síň, kde se vše odehrálo, nese dnes Dvořákovo jméno,
Sídlo prvorepublikového parlamentu
Po vzniku Československa v roce 1918 vyvstala nutnost najít důstojné prostory pro poslaneckou sněmovnu Národního shromáždění. Adaptace budovy na nové využití probíhala s přestávkami v letech 1919 až 1932 zejména pod vedením architektů Václava Roštlapila a Rudolfa Kříženeckého a přinesla nemalé změny ve funkci i vzhledu interiérů.
Bylo zarovnáno podium s koncertním sálem, o něco později byly odstraněny i varhany. Úpravami prošly lodžie, galerie a salónky. Přestavby ve vestibulu a foyeru spolu s propojením severního a východního traktu budovy umožnily lepší komunikaci mezi jednotlivými částmi sněmovny. Vytvoření prostor pro zázemí poslaneckých klubů a nově zřízenou jídelnu vedlo ke snižování stropů a vestavbě příček do sálů a místností v galerijní části.
A opět stánek kultury
Počátek funkční a umělecké rehabilitace Rudolfina přinesla paradoxně léta druhé světové války. Přestože z původních plánů zbylo jen torzo, úpravy provedené v letech 1940 až 1942 znamenaly navrácení koncertního sálu původnímu účelu – i když pro Německou filharmonii, která v Čechách působila do roku 1945.
Architekti Bohumír Kozák a Zítkův žák Antonín Engel obnovili funkci a výzdobu koncertního podia a sálu, také se ale zaměřili na zlepšení jeho akustiky. Významným tvůrčím činem pak bylo zřízení malého koncertního sálu v přízemí, dnes Sukovy síně, která svojí koncepcí a výzdobou koresponduje s původní výzdobou Rudolfina. V budově Rudolfina dnes koncertuje domovská Česká filharmonie i další orchestry, sídlí zde také galerie, kavárna a pořádá se tu řada kulturních akcí.
Aplikována byla řada unikátních řešení
Budova, postavená v devatenáctém století, však potřebovala modernizaci vnitřních prostor, zejména pokud se týká jejího zázemí, které zaostávalo za současnými požadavky. Vedení Rudolfina proto hledalo cestu jak zlepšit nakládání s energiemi, kvalitně větrat i udržovat konstantní teplotu a vlhkost v různých částech budovy. Bylo přitom nutné skloubit požadavky mnoha jejích uživatelů. Modernizace se dotkla téměř celého technologického zázemí, přičemž nejrozsáhlejší rekonstrukcí prošla výroba chladu a vzduchotechnika. Samotná instalace nových technologií v historické budově z roku 1885 si vyžádala neobvyklé postupy a řadu unikátních řešení. Výsledkem je nejen vyšší výkon systému ventilace, díky němuž dnes mají například i posluchači v plně obsazené Dvořákově síni vždy dostatek čerstvého vzduchu, ale i očekávaná devítiletá návratnost dvacetimilionové investice.
Jak vyvětrat prostor pro 1200 lidí?
Požadavky na provoz budovy shrnul ekonomicko-provozní náměstek České filharmonie Ondřej H. Matyáš, který uvedl, že „galerie má kvůli uměleckým dílům, která vystavuje, poměrně přesně dané nároky na teplotu a vlhkost. V koncertním prostoru zas musíme dodržovat určité rozpětí teploty a další parametry jako například množství čerstvého vzduchu. Velký rozdíl je v tom, že zatímco zatížení galerie je víceméně konstantní, do koncertního sálu se najednou nahrne 1 200 lidí. Využili jsme garance úspory při realizaci této investice, špičkového know-how a patronace ENESA nad celým projektem a jeho rozvojem.“
Chytrá energetická řešení mají budoucnost
Jak uvedl na tiskové konferenci člen představenstva ČEZu a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cmíral, „zájem o komplexní energetické služby zaměřené na decentrální energetiku a úsporná řešení roste v celé Evropě. Ambiciózní environmentální cíle Evropské unie a požadavky zákazníků na individualizovaná chytrá řešení dokládají, že tento trend bude trvalý.“
