Pražští policisté vypátrali obraz Páv v parku malíře Jakuba Obrovského, který pachatel ukradl před 19 lety. Nalezli ho na jednom z aukčních portálů.
Originální malíř Viktor Safonkin žije již přes dvacet let v Praze a přes obtíže s češtinou se mentálně považuje alespoň z poloviny za Čecha. Pro jeho umění byla zásadní vnitřní svoboda, kterou zde našel. Moc neřeší, kde a jak bydlí, ani koronavir, chce hlavně malovat, protože má hlavu pořád plnou nápadů.
Rozkvetlých luk, slunečnic, váz nebo ženských aktů je spousta. A proč nemalovat i život z druhé strany?! Říká to malíř Petr V. Godothor. I on sám ale občas pro kamaráda namaluje miminko nebo pejska, nebrání se ani krajinkám. Na druhou stranu je autorem obalů alb českých i světových metalových kapel. V polské galerii mu neumožnili uspořádat výstavu, neboť ho komise nazvala Antikristem, na Poláky ale nedá dopustit. Současnou dobu prožívá doma, v autě a ateliéru. „Poté, co nám zakázali bary a hospody, jsem v totální izolaci,“ říká.
Český Krumlov patří mezi nejnavštěvovanější lokality u nás a turisté sem míří zejména za nádhernými historickými památkami. V Českém Krumlově však mimo jiné žilo též mnoho slavných osobností. Jednou z nich je bezesporu rakouský malíř a grafik Egon Schiele.
Je tomu tři sta padesát let, co umřel jeden z nejlepších a nejvýznamnějších malířů a grafiků západního umění. Národní galerie se proto rozhodla uspořádat reprezentativní výstavu na počest tohoto barokního umělce. Ano, řeč je o Rembrandtovi.
Jenomže ne u nás, ale ve Francii v době vlády Pařížské komuny od 18. března do 28. května 1871. Myšlenku zlikvidovat památeční sloup na náměstí Vendôme tomuto revolučnímu orgánu navrhl socialisticky orientovaný malíř Gustave Courbet.
Ústecké muzeum získalo díky karanténě tři významné dary do sbírek, dvě předválečné reklamy na místní likér a olejomalbu od známého ústeckého malíře a reklamního výtvarníka firmy Schicht Alfreda Kunfta. Informoval o tom ředitel muzea Václav Houfek.
Výstava obrazů amatérského krajináře Josefa Veselého z Dolního Posázaví bude na hradě a v muzeu v Týnci nad Sázavou od 2. dubna do konce května. Veselý je původem z Dolního Posázaví. Inspiraci nachází v prostých motivech českého a moravského venkova.
Postel, malířský stojan a zamřížované okno. Malá místnost s výhledem do prosluněné provensálské krajiny se stala posledním útočištěm holandského malířského génia. Zde našel vyčerpaný Vincent van Gogh azyl poté, co si při jednom ze svých záchvatů uřízl ucho, tady strávil poslední rok svého života.
Současný příklon obliby veřejnosti k dílům Jakuba Schikanedera (27. 2. 1855 – 15. 11. 1924) je zřejmě reakcí na předchozí vlnu zájmu o abstraktní díla moderního umění. Schikanederova tvorba už není úplně realistická, ale ještě pořád jsou její náměty příjemně dobře rozpoznatelné. Řada z nich dojímá i dnes.
Josef Váchal se narodil 23. září 1884 v Milavčích u Domažlic jako nemanželský syn Anny Váchalové a Josefa Alše-Lyžce, bratrance známého malíře Mikoláše Alše. Josef se vyučil jako knihvazač, ale jeho vášní byla malba a grafika, které soukromě studoval.
Kájovi Saudkovi, vlastním jménem Karel Saudek (1935 – 2015), bratru fotografa Jana Saudka se splnil dětský sen, a to stát se komiksovým kreslířem.
Aspoň na obrazech španělského malíře Salvádora Dalího (11. 5. 1904 – 23. 1. 1989) určitě ano. Nejvíce ho proslavily tři věci – vzhůru nakroucený a navoskovaný knír, skandály a roztékající se kapesní hodinky jako symbol pomíjivosti času, protože tečou jako ten čas. Kromě toho věřil, že je reinkarnací svého vlastního bratra.
Vlastním jménem Mihály Lieb se narodil na Podkarpatské Rusi v městečku Mukačevo, ale dospělý život prožil v Paříži, kde se proslavil hlavně poutavě znázorněnými biblickými motivy. A také svými záchvaty šílenství, během nichž napadal přátele a dožadoval se od nich chvály svého díla i ujišťování o malířském talentu.
Michelangelo Buonarroti, který se narodil 6. března 1475, nebyl jen velice nadaný renesanční malíř, sochař, architekt a básník, nýbrž i schopný a výkonný manažer v dnešním slova smyslu, jak nám dokládají nálezy z archivů v italské Florencii a Pise.
Proslavil se jako malíř orientálních až pohádkových scén, v nichž hrají hlavní roli víly, bohové i temné síly podsvětí. Většinu svých nejslavnějších obrazů ovšem namaloval v psychiatrické léčebně, kam byl internován poté, co se dopustil vraždy a pokusu o vraždu.
Jako první Američan převzal štafetu od evropských mistrů a vymyslel nový, převratný umělecký směr, abstraktní expresionismus. Slávu mu však jeho geniální styl vynesl až po nečekané smrti, jež přišla v pouhých čtyřiačtyřiceti letech. Pollockův krátký život byl plný neustálých výkyvů – točil se na podivném kolotoči tvůrčího vzepětí a těžkých depresí, které léčil obrovskými dávkami alkoholu.
