Láska k výtvarnému umění
Paul Jackson Pollock se narodil na ranči, v rodině skotských a irských přistěhovalců. V deseti letech objevil – díky vlivu svého staršího, umělecky založeného bratra – díla amerických indiánů. Starobylé malby plné kouzelné fantazie a surrealistických motivů na něj udělaly obrovský dojem. Opustil školu a odešel do Los Angeles, kde se zapsal na uměleckou školu a získal první základy kreslení.
V zajetí alkoholu
Pokračoval na další škole, zkoušel malovat, ale začátky měl velmi krušné. Ačkoliv obdržel několik stipendií, těžké a neúspěšné roky ho vedly k alkoholu – tak jako dříve jeho otce, těžkého alkoholika. Bylo mu teprve pětadvacet, když nastoupil do psychiatrické léčebny, aby se své závislosti zbavil. Marně. O tři roky později znovu podstoupil léčbu, avšak pít už nikdy nepřestal. Doufal, že mu pomůže psychoanalýza, ale ani opakované návštěvy u lékařů s tím nic nezmohly. A tak se Pollock stále častěji vytrácel ze života do svých alkoholických snů.
Cesta k vlastnímu uměleckému stylu
Ale také maloval. Pod vlivem surrealismu, a především Picassa a Joana Miróa hledal vlastní styl výtvarného vyjádření. Ten ovšem našel až v roce 1940, když potkal mystického spisovatele Johna Grahama, který Pollockovi vsugeroval tvůrčí šamanské motivy. Pollock se znovu pustil z plných sil do práce a vytvořil svá nejlepší díla. Místo ateliéru měl kůlnu, plátna ležela na zemi a Pollock stál nad nimi jako Bůh na nebi a z výšky stříkal proudy barev. Tehdy uvěřil, že právě našel svůj vlastní umělecký rukopis, a nemýlil se.
Uznávaný, ale komerčně neúspěšný malíř
Současně se Pollock seznámil s malířkou Leeou Krasner, která se stala jeho ženou a vydržela s ním téměř až do jeho smrti. Také měl první výstavy a podepsal smlouvu s osvícenou sběratelkou Peggy Guggenheim, jež mu po dva roky platila za všechny namalované obrazy paušální částku. Pollock se konečně zbavil dluhů, oženil se a načas přestal pít. Vystavoval na prestižních akcích, ale stále málo prodával, a i když ho v roce 1949 časopis Life nazval největším žijícím americkým malířem, často musel prosit své přátele o finanční výpomoc.
Smutný konec bohéma
Počátkem 50. let Pollock opustil abstrakci a vrátil se k figurální malbě. Kritika ale jeho překvapivý obrat nepřijala. Zklamaný umělec znovu propadl depresím a alkoholu, přestal malovat a více času trávil po hospodách. Přišlo první varování – při cestě z baru si zlomil nohu. O pár měsíců později se situace opakovala a na mol opilý Pollock si znovu zlomil jednu z končetin. Řešení? Raději začal jezdit z hospod a barů autem. 11. srpna 1956 večer sedl opět za volant pod vlivem alkoholu. Nejel však sám, vezl i svou přítelkyni s její kamarádkou. Cesta z koncertu v New Yorku skončila kilometr od jeho domova nárazem do stromu. Malíř i spolujezdkyně našli ve zničeném voze smrt.
Pollockův výtvarný styl
Jackson Pollock svá vrcholná díla vytvořil technikou drippingu – nalévání či nakapávání aluminiové barvy na rozměrné plátno položené na podlaze. Tímto způsobem vznikla složitě strukturovaná plocha nátěrů, na které používal i další materiály jako drcené sklo, sádru, hřebíky nebo písek. Rychlé a zdánlivě impulzivní vytváření obrazů, s nímž Pollock přišel, se stalo jedním ze znaků abstraktního expresionismu – hnutí, které zdůrazňovalo bezprostřednost při tvorbě.
Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)
