Hudebně zaměřená rodina
Bach se narodil v roce 1685 v německém městě Eisenachu v prostředí, kde se obdivovalo hudební nadání a podněcovala hudební činnost. Rodina Bachových vynikala v muzicírování již mnoho let před narozením Johanna Sebastiana. Jeho otec byl výtečný houslista, dva prastrýcové talentovaní skladatelé a několik bratranců uznávaní muzikanti.
Kariéra talentovaného sirotka
Maminka Bachovi zemřela, když mu bylo devět, a v deseti už byl sirotek. Chodil do školy svatého Michaela v Lüneburgu – jednak proto, že měl pěkný hlas, a jednak z nouze. Odmaturoval v roce 1702 a v příštím roce dostal místo houslisty v jednom komorním orchestru. V následujících dvaceti letech vystřídal různá místa. Za svého života proslul hlavně jako skvělý varhaník, ale zároveň byl skladatelem, učitelem a dirigentem. Ve 38 letech dostal místo hlavního zpěváka v kostele svatého Tomáše v Lipsku, jež si držel po zbytek života. Zemřel v roce 1750 ve věku 65 let.
Tři týdny vězení
I když měl Bach vždycky dobré místo a mohl uživit rodinu, zdaleka nebyl za svého života tak slavný jako Mozart a Beethoven (dokonce ani jako Ferenc Liszt či Fryderyk Chopin). Všichni Bachovi zaměstnavatelé jeho genialitu nerozpoznali. V Lipsku si městští radní přáli najmout „prvotřídního muzikanta“, a přitom Bachovi toto místo nabídli neochotně, až když si nemohli zajistit služby dvou jiných hudebníků, které si vybrali! (Na druhé straně pár let předtím, když měl v úmyslu odejít z místa varhaníka a koncertního mistra na vévodském dvoře ve Výmaru, aby mohl nastoupit jinde, vévoda ho nechtěl ztratit, a proto ho raději vsadil do vězení. Než vévoda konečně povolil, strávil Bach ve vězení tři týdny.)
Plodný skladatel i otec
Ve 22 letech se Bach oženil se svou druhou sestřenicí. Měli spolu sedm dětí, ale manželka mu zemřela, když mu bylo 35. Rok nato se oženil znovu a jeho druhá žena mu nejen pomáhala vychovávat sedm dětí z prvního manželství, ale ještě mu porodila třináct dalších. Ze všech 20 dětí přežilo jenom devět, ale čtyři z nich se samy staly známými hudebníky. Opravdu talentovaná rodina!
Bach byl plodný skladatel. K jeho dílům patří přibližně 300 kantát, 48 fug a preludií, které tvoří Temperovaný klavír, nejméně 140 dalších preludií, přes 100 dalších skladeb pro cembalo, 23 koncertů, 4 předehry, 33 sonát, 5 mší, 3 oratoria a velký počet dalších kusů. Celkem zkomponoval více než 800 různých hudebních děl!
Hudba jako služba církvi
Bach byl luterán a hluboce věřící. Svou hudbou chtěl sloužit církvi a většina jeho děl je církevní hudba. Nesnažil se vynalézat nové hudební formy, ale spíš existující formy přivádět k vrcholu.
Půl století po jeho smrti si jeho hudby nikdo nevšímal. (Za zmínku však stojí, že největší muzikanti té doby – Haydn, Mozart a Beethoven – si jeho geniality považovali.) Vyvíjely se nové hudební styly a Bachova „staromódní“ hudba dočasně upadla v zapomnění. Avšak po roce 1800 se zájem o jeho hudbu obnovil a od té doby jeho pověst a popularita stále stoupají. Dnes, v této světské době, je Bach oblíbenější než za své éry. Je skutečně podivné, že skladatel, který byl před 200 lety považován za staromódního, pokud jde o styl i obsah, by dnes měl být tak široce obdivován. Čím si získal takovou nesmírnou úctu?
Posmrtný věhlas génia z Eisenachu
V první řadě je Bach ze všech velkých skladatelů všeobecně pokládán za technicky nejdokonalejšího. Znal všechny hudební prostředky své doby a všechny je dokázal bezvadně používat. Žádný z pozdějších skladatelů se mu například nevyrovnal v uměleckém zvládnutí kontrapunktu – techniky, kdy se současně hraje více samostatných melodií. Kromě toho jeho díla sklízejí obdiv pro logiku a rozmanitost instrumentace, působivost témat a expresivnost melodií.
Pro většinu seriózních studentů hudby jsou Bachovy skladby díky hloubce a složitosti struktury trvalejším zážitkem než srozumitelnější díla většiny jiných skladatelů. Pro mnoho lidí, kteří se o hudbu zajímají jen tak povrchně, je Bach dost těžký. Mělo by se však poukázat na to, že ho neposlouchá jen málo početná hudební elita. Bachovy nahrávky (s výjimkou později narozeného Beethovena) se prodávají lépe než díla kteréhokoliv klasického skladatele.
Zdroj: Michael H. Hart (100 nejvlivnějších osobností dějin, 2003)
