„Chtěl bych jmenovitě poděkovat panu inženýru Frantíkovi, vedoucímu oddělení péče o zeleň na magistrátu, že se této věci ujal a po mé žádosti nechal sloupy v krátkém čase opravit. Byly již skutečně hodně zchátralé a zkorodované, že nebyla takřka k rozeznání ani původní zelené barva. Tyto historické sloupy jsou dlouholetou součástí Stromovky, jsem rád, že se je podařilo zachránit,“ uvedl Jan Čižinský, starosta Prahy 7.
„Větrací“ sloupy, připomínající staré plynové lampy, stojí nedaleko cesty u viaduktu do Tróji.
V letošním roce se dočkaly celkové renovace. Sloupy byly opískovány, ošetřeny antikorozní úpravou a chybějící části byly znovu vyrobeny. Na jednom ze sloupů se ještě dochovaly zbytky původní zelené barvy, takže bylo možné vrátit jim jejich historickou podobu.
Pod Stromovkou vedou stoky
Podle projektu inženýra Williama Heerleina Lindleye z roku 1893 byly v Praze na přelomu století provedeny velké kanalisační stavby. Odpadní vody z historického středu města byly odváděny shybkou, vedoucí pod Vltavou od Starého Města, a dále směrem na Bubeneč tunelem pod letenským ostrohem. Po vzoru Rudolfovy štoly tunel významnou měrou šetří spád – oproti kanalisačnímu sběrači, který by obcházel Letnou přes Holešovice.
Ražení tunelu bylo zahájeno roku 1897 a provedeno během roku. S vyzdíváním a dalšími pracemi byl dokončen roku 1901, kdy do něj při návštěvě Prahy sestoupil i císař František Josef I. Délka raženého tunelu činí 1200 metrů, výška oválného profilu 2,6 m, kapacita 5 m3/s. Při stavbě tunelu, která probíhala současně z několika šachet z povrchu Letné a Bubenče, byla v některých bubenečských studních stržena voda, následkem čehož musela být obec přednostně napojována na vodovod.
Ústí tunelu v Královské oboře vyznačuje revisní vstup. Jeho stavbu z červených kanalisačních cihel nalezneme při parkové cestě, vedoucí svahem od Gothardské brány směrem k Místodržitelskému letohrádku. Tunel, protékaný mohutným proudem splašků, však není průchodný a nemá smysl snažit se do něj proniknout, podotýkají stránky Českého svazu ochránců přírody „Troja“.
