„Hrady a tvrze dnes tvoří obsahově největší část činnosti. Pochopitelně to souvisí i s tím, že hrady a tvrze jsou po stránce popularizační takovým lákavým tématem,“ uvedl.
Tvorba jednoho dílu o hradu či tvrzi trvá více než rok. „Musí se udělat historická rešerše, probrat veškeré písemné prameny, které k hradu jsou,“ řekl archeolog. Hrady je také podle něj nutné precizně zaměřit. Nejprogresivnější metoda je dálkový letecký průzkum. „Následně se musí hrad geodeticky zaměřit. To znamená, že člověk tam pobíhá s totální stanicí (zeměměřičský přístroj) a se zrcátkem a obíhá všechny části hradu,“ řekl Sýkora, který má projekt jako svůj koníček. Na základě všech získaných podkladů skupina například hrad vizualizuje pomocí 3D virtuálních modelů do různých podob, které měl za dobu své existence.
Odborníci už takto popsali hrady na Mostecku, Teplicku a Chomutovsku, pokračují dál. „Přesunuli jsme se do dalších regionů, třeba do Českého středohoří, a občas děláme i takové výlety do úplně jiných krajin, jako byl třeba jihočeský Pořešín (zřícenina hradu necelé čtyři kilometry od Kaplice v okrese Český Krumlov),“ uvedl Sýkora. Podle něj tak nehrozí, že by už sdružení nemělo co dělat.
Na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro jsou odborníky z regionálních pracovišť NPÚ nominovaní maximálně dva kandidáti z každého kraje. Poté soupeří o ocenění ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky. Historie v terénu vyhrála kategorii prezentace hodnot.
čtk
