„Tak tady jsem čtyři roky oddávala,“ prohlásila s úsměvem při příchodu do sálu vitální dáma, která už za druhé světové války hrála ochotnické divadlo.
Kamila Moučková byla totiž na počátku 90. let zvolena zastupitelkou Prahy 1 a jednou z jejích milých povinností bylo právě vedení svatebních obřadů na Staroměstské radnici.
Kamila, dcera komunistického novináře a politika Viléma Nového (1904–1987), po válce nastoupila nejdříve do divadla v Teplicích a poté do Horáckého divadla v Jihlavě. Od roku 1949 do roku 1956 pracovala v Československém rozhlase, odkud přešla do Československé televize. Byla první hlasatelkou nově vzniklých Televizních novin, které se na obrazovkách poprvé objevily na Nový rok 1957.
„Zlomem v jejím životě byla samozřejmě okupace Československa vojsky Varšavského paktu, kdy si svými statečnými postoji, svojí nebojácností a bojem za pravdu vysloužila nenávist okupantů, kteří ji hned 21. srpna 1968 odvlekli ze studia. Okamžitě se ale zapojila do tajného protiokupačního vysílání z protiatomového krytu v Tesle Hloubětín,“ popsal starosta Prahy 1 Pavel Čižinský ve svém slavnostním projevu.
Den zvolení Gustáva Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ byl pak jejím posledním dnem v televizi a „znormalizovaný“ komunistický režim ji z Československé televize vyhnal. S velkými problémy poté mohla pracovat alespoň jako kantýnská, uklízečka, prodavačka nebo lepička papírových pytlíků. Komunisté pronásledovali ji i její děti a nejbližší. V roce 1977 se navíc stala jednou z prvních signatářek Charty 77.
Vytoužená změna přišla po sametové revoluci a v roce 1990 se Kamila Moučková vrátila do televize. Spolupracovala ale s řadou dalších médií, včetně Rádia Svobodná Evropa. Zapojila se rovněž do politiky.
Je nositelkou Ceny Arnošta Lustiga, prezidentské Medaile Za zásluhy a obdržela také Čestné občanství hl. m. Prahy a nyní i Prahy 1
Zdroj: web Prahy 1
