To jsou situace, kdy se dostáváme do kontaktu se zdravotnickým systémem a snažíme se v něm vyznat. I celkem banální věc, jako najít si lékaře, se může celkem zkomplikovat. Ať už proto, že má vyhlédnutý odborník plný stav a poblíž není žádné zařízení s volnou kapacitou, nebo si nejsme jisti, že se dokáže dobře postarat. Jak tedy najít a nechybit?
Až na výjimky si může každý vybrat, kde se bude léčit
Záleží na každém, zda se vydá do ordinace za rohem, či se rozhodne dojíždět do jiného města. Toho může využít třeba při potřebě psychiatra nebo venerologa, kdy se nechce potkat se sousedkou ze třetího patra. Zdravotník pacienta nesmí odmítnout, ale existují výjimky. „Může jít o situaci, kdy je plná kapacita, nedostatek personálu či technického vybavení, mohou to být provozní důvody,“ vysvětluje Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK. „Nebo může jít o pacienta, s jehož zdravotní pojišťovnou nemá zařízení uzavřenou smlouvu.“
Není od věci udělat si průzkum
Než dočista propadneme beznaději, zkusme požádat o pomoc jinde než na Facebooku, což bývá první cesta, kterou se vydáme jako první v naději, že spolu s kontaktem získáme i reference. Tato doporučení však berme s rezervou.
Institucí, která poradí, je zdravotní pojišťovna. „Pokud pojištěnec nemůže najít vhodného lékaře, nabízený termín pro ošetření se mu zdá příliš dlouhý nebo mu současný lékař nevyhovuje, může se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, kde mu pomohou najít vhodné pracoviště,“ vysvětluje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Hledáme-li třeba zubní ordinaci, která přijímá nové pacienty, můžeme využít rovnou webové stránky Stomatologické komory ČR. Interaktivní mapa vyhledá nejbližší ordinace podle místa, kde se nacházíme, a rovnou i zjistí, zda mají volné kapacity pro nové pacienty.
Je to jako seskok padákem
To, že víme, kde přijímají, je ale jen dílčí úspěch. Stále nevíme nic o kvalitě péče. Zjistit to je jako zažít detektivní pátrání na vlastní kůži. „Zkuste si představit, že skočíte padákem a doufáte, že dobře dopadnete. Jistotu ale nemáte,“ přirovnává hledání spolehlivého zdravotnického zařízení Tomáš Cikrt, farmaceut a šéfredaktor portálu Zdravotnickydenik.cz. Pro českého pacienta není snadné zjistit informace o kvalitě péče na jednotlivých pracovištích jednoduše proto, že oficiální žebříček kvality neexistuje. „Budeme-li mít štěstí, narazíme na pracoviště, kde se o nás dobře postarají, a ještě budou příjemní. Jinde už tak milí nebudou, ale péči poskytnou dobrou. Můžeme se dostat někam, kde budou nepříjemní a ani péče nebude nic moc,“ dodává Cikrt. Na druhé straně je fér přiznat, že české zdravotnictví ve srovnání s jinými evropskými státy není vůbec špatné a naopak vzhledem k tomu, jak omezené finanční prostředky do něj proudí, je i velmi efektivní.
Lidský přístup hraje prim
Jak se tedy zorientovat? Není-li zdravotní problém akutní a máme čas na hledání, je dobré se zaměřit na několik věcí. Pro začátek popřemýšlet, zda má konkrétní zařízení dostatek zkušeností právě s našimi obtížemi. Čeká-li nás náročnější operace, můžeme oslovit vedení konkrétního oddělení nemocnice s tím, že zvažujeme nechat si provést zákrok u nich. Řada z nich zveřejňuje údaje o počtu konkrétních zákroků na jednotlivých odděleních. Obecně platí, že čím častěji tým zdravotníků operaci provádí, tím lépe má zvládnutý postup a současně je schopen řešit případné komplikace, protože se s nimi už někdy v minulosti setkal.
Už samotné jednání personálu, když žádáme pouze informace, hodně napoví, stejně jako způsob, jakým se pracoviště prezentuje navenek. Má vlastní webové, případně facebookové stránky? Aktualizuje je, aby měla veřejnost co nejvíc informací o jeho práci? Pro někoho jsou směrodatné anonymní internetové diskuse. Mnoho lidí má ale sklon podělit se spíš o špatné zkušenosti, zatímco ti spokojení převážně mlčí, což výsledný dojem hodně zkresluje. Navíc pacienti obvykle nehodnotí ani tak kvalitu poskytované péče jako spíš lidský přístup zdravotníků.
