Honza Tuna: Takhle někteří dělají charitu!

18.10.2021
Jan Tuna

TAKHLE NĚKTEŘÍ DĚLAJÍ CHARITU

Znáte to. Každou chvíli po nás někdo chce peníze. Na pomoc potřebným, opuštěným nebo nemocným dětem, dospělým, seniorům, pejskům, invalidům, postiženým,… Pomáhat je správné a důležité. Nikdo z nás není na světě sám. A já osobně zastávám názor, že když můžeš pomoci nebo někomu udělat radost, musíš. Jenže.

Této vlastnosti mnohých z nás si jsou také vědomi různí vykukové, šizunkové a podvodníčci. V malém i velkém. Prostě zaútočit na naše city a pak přesunout peníze z naší do jejich peněženky. Na začátku prázdnin jsem chtěl během výletu dětem koupit ovoce u jednoho z mnoha červených stánků, které se vyrojily mezi Hradcem Králové, Trutnovem a Jičínem. Milé brigádnice jsem se zeptal, na kolik vyjde vanička meruněk, které měla vystavené. A odpovědi jsem nemohl uvěřit. Pět set korun. Jedna plastová vanička, v jakých se v supermarketech prodává kiwi nebo broskve. Možná ještě menší. Jahody asi o stovku méně. Zeptal jsem se, jak je to možné. A odpověď zněla: “Peníze jdou na postižené děti!” Ptám se: “Kam?” Dozvím se, že prý do Ústí nad Labem do obecně prospěšné společnosti Helias. Vše jsem si natočil a umístil na sociální sítě, kde mělo video velký ohlas. Vzápětí se ozval jeden z jednatelů královéhradecké firmy Ovoce od cesty, která stánky provozuje. Denis Patlech požadoval, abych video neprodleně smazal. To jsem samozřejmě neučinil a položil mu už v půli července pár otázek. Například jakou částku již na účet Heliasu z prodeje ovoce poukázali a zda jde přes transparentní účet. Dodnes neodpověděl. A to už jsou více než  tři měsíce.

Odepsala ale Drahomíra Brožová, které jsem dotazy také poslal. Ředitelka a zakladatelka Heliasu. Matka sociální pracovnice této obecně prospěšné společnosti a expřítelkyně Denise Patlejcha, který se svým společníkem za prodejem drahého ovoce údajně pro dobročinné účely stojí. Neodpověděla na jedinou konkrétní otázku. Pouze potvrdila spolupráci se stánkaři z Ovoce od cesty. S tím, že bez jejich souhlasu nemůže nic říct. Prý vše zveřejní až ve výroční zprávě. Ta samozřejmě bude k dispozici až někdy v příštím roce.

A tak jsem zajel podívat se k jednomu ze stánků znovu. Chtěl jsem zjistit, jak jsou tržby evidovány, abych jako zákazník, který chce pomoci postiženým věděl, že část mé útraty skutečně skončí na dobré účely. A dozvěděl jsem se, že nijak. Už z prvního videa bylo vidět, že se bankovky prostě jen tak válí v jednom z plastových košíků na ovoce.

Na konci prázdnin jsem jel kolem stánku znovu. Tentokrát už neprodávalo Ovoce od cesty meruňky a jahody. Ale prý naprosto výjimečný burčák, který je údajně takhle brzy jednou za pět let. Prý předsběr. Co na tom, že letos bylo dozrávání vína kvůli nedostatku sluníčka opožděné oproti předchozím rokům tak o dva týdny. Litr a půl v PET láhvi za krásné tři stovky. Koupit jsem si mohl i ovocné džemy. Malá sklenice také za 300 Kč.

Na všechna tři videa jsem dostal spoustu ohlasů. Ozvali se jak brigádníci, kteří popisovali své znechucení, tak lidé, kteří obchodníky znají. Za firmou Ovoce od cesty stojí kromě zmíněného Denise Patlejcha Tomáš Zemek z Hradce Králové. A tak jsem se za nimi vydal. Abych jim dal možnost se vyjádřit, protože pokud skutečně pomáhají potřebným, rád bych to zveřejnil. Sídlo jejich společnosti bylo takřka nemožné najít. Až přibližně po dvaceti minutách jsme s kameramanem objevili schránku na domě, na které byla jména desítek firem včetně té jejich. Šlo o bytový dům a podle jeho obyvatelky tu žádná firma kanceláře nemá. Zajeli jsme tedy do Plotiště nad Labem, kde bydlí Tomáš Zemek. Bránu k vile nám nikdo neotevřel, ačkoliv uvnitř byli lidé. Jediné, na co jsme při obcházení vily narazili, bylo zaparkované černé Porsche. Samozřejmě jsme to zkusili i telefonicky. Pan Patlejch opět odmítl říci, kolik peněz a jak na dobročinné účely převedli. Ředitelka Heliasu Brožová pak uvedla, že smlouva už byla dávno ukončena, že z peněz za burčák a džemy se její společnosti už vůbec netýkají a že jim mělo jít 50% jen z ekoobalů, nikoliv z drahého ovoce. Během našeho natáčení ale ani jednou nikdo nic v ekoobalech neprodával. Pouze v levných plastových vaničkách. Ani ona opět žádnou konkrétní částku a evidenci peněz údajně na dobročinné účely nechtěla říci.

Pokud si chcete udělat obrázek, jak vše probíhalo, podívejte se na můj nový kanál TUNA VS… na YouTube. Chvílemi to bylo dosti vyhrocené, tragikomické a došlo i na křik. Já si samozřejmě na výroční zprávu počkám, abychom všichni viděli, kolik peněz pro postižené přiteklo. Stánků byla spousta. Obraty podle všeho obrovské. Každopádně moje doporučení. Určitě pomáhejme, ale ne takhle na ulici. Ale přes transparentní účty důvěryhodných a prověřených dobročinných společností. Za sebe doporučuji například Člověka v tísni nebo Lékaře bez hranic, kam sám přispívám.

Mějte se dobře a za týden se těším na počtenou 🙂



Nepřehlédněte