Hořovické zařízení bylo prvním v Česku, které takové oddělení otevřelo, další podobné vzniklo v Olomouci. Původních šest lůžek ale brzy nestačilo pokrýt poptávku, vedení nemocnice se proto rozhodlo přestěhovat oddělení do nových prostor. „Když jsme stavěli starý pavilon, neměli jsme zkušenosti a také jsme mysleli, že nebudeme pečovat o děti s tak závažnými nemocemi,“ řekl majitel nemocnice Sotirios Zavalianis.
Nový pavilon vznikl na základě doporučení odborníků, ale také podle požadavků a zkušeností hořovických lékařů a sester. Lůžka jsou umístěna ve zvláštních boxech s moderními přístroji na podporu životních funkcí, s ventilátory, s monitorovací technikou a s dalšími zařízeními. Personál na centrálním pracovišti má díky monitorům přehled o stavu všech pacientů. Zatím je pavilon prázdný, lůžka by se měla začít obsazovat v červnu.
„Je to moderní pojetí péče o těžce nemocné děti, v našem případě v chronickém stadiu,“ řekl primář oddělení Daniel Blažek. Pacienti se podle něj rekrutují z jednotek intenzivní péče a oddělení ARO pro děti a potřebují být na podpůrných přístrojích. Mají různé typy diagnóz a spojuje je to, že jsou velmi těžce, někdy i nevyléčitelně nemocní. Doba jejich pobytu na oddělení se pohybuje od několika měsíců až po roky. Oddělením zatím prošlo 14 pacientů.
Blažek upozornil na to, že děti se přes vážný stav po mentální stránce rozvíjejí. Hrají si, dívají se na pohádky, sestry s nimi pracují a rozvíjejí jejich schopnosti. Stav některých se může zlepšit, řada jich ale směřuje ke konci života. „Naším cílem je – a jsme na to zcela zaměřeni – vytvořit co nejlepší kvalitu života takového pacienta, aby jeho případný odchod z našeho světa neprovázela vůbec žádná bolest,“ uvedl Blažek.
Ředitel nemocnice Michal Průša poukázal na to, že zatímco chronicky nemocným dospělým slouží široká síť zdravotnických zařízení, u dětských pacientů, kterých je mnohem méně, je situace složitější. Komplikovanější jsou podle zástupců nemocnice i jednání s pojišťovnami o úhradě péče. Podle tabulek ministerstva zdravotnictví je na podobném oddělení potřeba půl lékaře na jednoho pacienta včetně vedoucí pozice a půl až tři čtvrtě sestry. „Potřebovali bychom asi 25 až 30 sester, což v současném období obecného nedostatku nelékařského personálu nemáme,“ konstatoval Blažek.
Zdroj: čtk
