Václav Kovář, předseda spolku Berounská zeleň a kandidát do zastupitelstva za Beroun Sobě, má Berouňákům co vysvětlovat. Z transparentního účtu spolku, který se prezentuje péčí o krajinu, zeleň a veřejný prostor, měly odcházet soukromé platby, které s veřejně prospěšnou činností nemají nic společného.
Nejvíce bije do očí platba z 21. ledna 2026. Z účtu Berounské zeleně mělo odejít 2 500 korun za druhé pololetí kroužku hraní na klavír pro syna Václava Kováře. Jinými slovy: spolek, který má pečovat o zeleň, měl platit dětský hudební kroužek syna předsedy. Otázka je jednoduchá. Co má klavírní kroužek společného s revitalizací berounské přírody?
Nejde o jednu položku
Kdyby šlo o ojedinělou chybu, dalo by se čekat rychlé a jasné vysvětlení. Jenže podobných položek je na transparentním účtu spolku vidět více. Z téhož účtu měla být 19. května 2026 uhrazena daň z nemovitosti ve výši 958 korun. Navíc už 17. října 2025 mělo z účtu spolku odejít 2 000 korun druhému synovi Václava Kováře. Všechny tyto transakce jsou veřejně dohledatelné na transparentním účtu spolku Berounská zeleň z.s.
Nejde tedy jen o princip, ale i o peníze. Stovky a tisíce korun nejsou zanedbatelné ve chvíli, kdy odcházejí z účtu organizace, která čerpá dotace, granty a vystupuje jako hlas veřejného zájmu. Spolkový účet není soukromá pokladna předsedy. Každá koruna musí mít jasný účel a jasné vysvětlení.
Varovný signál – Brdatky
Berounská zeleň se prezentuje jako spolek, který pečuje o berounskou přírodu a podporuje udržitelný rozvoj. Vedle dobrovolnické práce ale výrazně využívá také granty a dotace. Veřejně prezentuje projekty financované nebo podporované z dotačních zdrojů, včetně podpory z Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR. Právě proto musí být výsledky jejích projektů jasně vidět i v terénu.
Příkladem jsou Brdatky. Na jejich revitalizaci měla Berounská zeleň čerpat dotaci téměř 400 tisíc korun. Právě zde je nepoměr mezi vynaloženými prostředky a rozsahem provedených úprav patrný na první pohled.
U projektů placených z veřejných peněz nestačí hezký popis v žádosti o dotaci. Veřejnost má právo vědět, co bylo za danou částku pořízeno, kdo práce schválil a zda byly peníze využity hospodárně.
Co na to Kovář?
Platba za synův kroužek, daň z nemovitosti a převod peněz druhému synovi proto nejsou drobnosti k přehlédnutí. Zapadají do širší otázky, jak Berounská zeleň pod vedením Václava Kováře funguje a kde přesně vede hranici mezi veřejnými, spolkovými a soukromými penězi. Václav Kovář by měl jasně říct, proč k těmto platbám došlo, kdo je schválil a jak byly účetně zdůvodněny. Na dotazy redakce ale neodpověděl.
Redakce zaslala podnět k posouzení příslušným institucím, které mají dohled nad nakládáním s dotačními prostředky. Cílem je ověřit, zda zmíněné platby z účtu spolku nemohou být v rozporu s pravidly řádného hospodaření a nakládání se získanými prostředky v rámci spolku. „Zjistí-li se pochybení příjemce dotace, může být ze strany správce daně uložen odvod za porušení rozpočtové kázně, a to až do výše poskytnutých peněžních prostředků. Budou-li naplněny podmínky pro trestně právní rovinu, hrozí pachateli trestní stíhání za trestný čin dotačního podvodu,“ sdělila redakci Jiřina Plášilová, tisková mluvčí Finančního úřadu pro Středočeský kraj.
