V Krkonoších v lavinových lokalitách platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pěti. Na hřebenech Krkonoš je 130 až 160 centimetrů sněhu.
„Na ledovou krustu napadlo za poslední sněžení pět centimetrů sněhu v kombinaci se silným západním až severozápadním větrem. Více sněhu je uloženo na závětrných svazích a ve žlabech. Sněhová pokrývka, při prolomení povrchové krusty, vykazuje na strmých svazích jen střední stabilitu,“ uvedl Robert Dlouhý z horské služby.
Nad pásmem lesa se na závětrných svazích mohou vyskytnout laviny deskové z navátého sněhu, v polohách nad 1200 metrů nad mořem laviny deskové ze starého sněhu. „Uvolnění laviny je možné hlavně při velkém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. Možnost samovolného uvolnění velmi velkých lavin se nepředpokládá. Dají se očekávat pouze laviny středních rozměrů, které se většinou zastaví ještě na svahu. Tendence lavinového nebezpečí je setrvávající,“ dodal Dlouhý.
Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Na polské straně to jsou Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar. Ročně v horách sjede několik desítek lavin, které však nezasahují obydlená místa, lyžařské sjezdové tratě a přístupové cesty. Druhý stupeň lavinového nebezpečí platí také v polské části Krkonoš.
Zdroj: ČTK
