Jedna z nejlepších českých hereček, Iva Janžurová, dnes slaví své pětaosmdesáté narozeniny. Připomeňme si proto v této souvislosti několik zajímavostí z její kariéry, které možná ani ten největší její fanoušek nevěděl. Kromě těch nejslavnějších rolí jsme ji totiž mohli vidět i v několika dalších kultovních filmech, ovšem neviděli. Proč?
Iva Janžurová se narodila 19. května 1941 na Vysočině v městečku Žirovnice. V té době ještě všude kolem zuřila druhá světová válka. Střední školu absolvovala v Českých Budějovicích, ale hned po maturitě zamířila do Prahy, chtěla být totiž herečkou.
V Praze se seznámila s dalšími, dnes už věhlasnými, kolegy herci. DAMU vystudovala v ročníku vedeném Vlastou Fabiánovou. Po absolvování studia herectví sice ještě na nějaký čas zamířila hrát do Liberce, pak se ale přece jen vrátila do Prahy. A má to tam opravdu ráda.
„Společně s Liborem Peškem tvrdíme, že Praha 6 je nejlepší pražskou čtvrtí. Jsem velmi šťastná, že jsem se ocitla právě zde. Navíc bydlíme na báječném místě na kopci na Bateriích, kde ani neslyším jezdit tramvaje a je zde úžasný klid. Byla jsem dokonce jmenována čestnou občankou Prahy 6,“ řekla před několika lety radničnímu časopisu Šestka. Bydlí zde v rodinné vile spolu se svými dcerami Theodrou a Sabinou, které má se svým zesnulým životním partnerem, režisérem Stanislavem Remundou, a čtyřmi vnoučaty.
Televizní nebo lépe řečeno filmový začátek její herecké kariéry se pojí ke známé autorské dvojici bláznivých komedií a filmů pro děti Miloši Macourkovi a Václavu Vorlíčkovi. Její role ve filmech jako Pane, vy jste vdova! nebo Což takhle dát si špenát jsou nezapomenutelné. Cizí jí však nebyly ani tragické role jako například ve filmech Juraje Herze Petrolejové lampy a Morgiana. Později si ji diváci pamatovali například ze seriálu Nemocnice na kraji města v roli sestry Huňkové, které Miloš Kopecký v roli primáře Štrosmajera řekl dnes již legendární hlášku: „Kdyby hloupost nadnášela, tak se tady budete vznášet jako holubička!“ V posledních letech si získala divadelní diváky svým strhujícím výkonem ve hrách Audience u královny nebo Božská Sarah. Velmi zvláštní a procítěnou rolí byla také její role ve filmu Teroristka z roku 2019.
Vraťme se ale ještě jednou k jejím začátkům, ne tedy těm filmovým v kouscích Macourka a Vorlíčka, ale vůbec jejím prvotinám na prknech, která znamenají svět. Sama Janžurová kdysi uvedla, že jako začátek své herecké kariéry považuje účast v soutěži recitátorů Wolkerův Prostějov, kterou ve svých 18 letech vyhrála. Pak už bylo jasné, kudy se její osud bude ubírat.
Trháky, ve kterých chyběla
Iva Janžurová jako jedna z nejlepších českých hereček všech dob dostala za svou kariéru také nepřeberné množství nabídek na role ve filmech. Některé přijala a i díky ní se tyto filmy staly nezapomenutelné, jiné zase odmítla. Odmítla dokonce role i v takových filmech jako Pelíšky nebo Ostře sledované vlaky.
V Pelíškách měla ztvárnit roli Krausové a měla se tak stát manželkou Jiřího Kodeta. Janžurová se ale kvůli pověrčivosti nechtěla smířit se smrtí své postavy a žádala proto scénáristu Jarchovského, aby upravil scénář. Ten to odmítl a role pak byla nabídnuta Emílii Vášáryové. Sama Janžurová v té věci ještě uvedla, že když se Jiří Kodet dozvěděl, že má roli jeho ženy hrát právě ona, psal jí prý úplné milostné SMS, aby roli přijala.
o však nebyla jediná odmítnutá role. Iva Janžurová odmítla i roli Zdeničky v Menzelově filmu Ostře sledované vlaky. Jak později sama přiznala, styděla se ve filmu ukázat nahé pozadí v erotické scéně razítkování a roli pak nakonec získala Jitka Zelenohorská.
Inspirací jí byly její děti
Ve zmíněném filmu pánů Macourka a Vorlíčka Což takhle dát si špenát ztvárnila Iva Janžurová roli vyrostlého batolete Marcelky. Sama herečka v jednom z rozhovorů uvedla, že inspiraci pro roli Marcelky čerpala od svých dcer, které byly v době natáčení batolaty. Málo se pak ví, že při scéně, kdy jako velká Marcelka leze po stolech v hotelové restauraci, dostala od režiséra úplnou volnost improvizace a vše, co ve filmu předvádí je tak její okamžitý nápad. Hlas herečky ale slyšet nebyl.
„Zklamali mě tím, že mě potom přemluvili nějakým skutečným miminkem. Bylo mi to hrozně líto a protestovala jsem. Ale nedalo se nic dělat. Naštěstí zůstaly moje pohyby a tělo. To už nahradit nemohli,“ svěřila se později herečka v rozhovoru pro server filmova-mista.cz.
Podobné role se už jejímu partnerovi zajídaly
Iva Janžurová se pro podobné typy rolí neuvěřitelně hodila, jak by také ne, vždyť je až neuvěřitelnou komičkou. To se ale pomalu přestávalo líbit jejímu celoživotnímu partnerovi Stanislavu Remundovi. Ve filmu pánů Smoljaka a Svěráka Marečku, podejte mi pero! ztvárnila roli paní Týfové. Všeobecně byl její vzhled a mluva dány rodinným zázemím, ve kterém vyrůstala, a její partner Stanislav Remund začínal mít pocit, že stále hraje jen v bláznivých komediích a nechtěl, aby tyto role brala. Role Týfové se ale Janžurové tak líbila, že ji „tajně“ natočila. Později se smíchem vzpomínala, že při návštěvě kina ji partner v paruce a s pisklavým hlasem nepoznal a teprve při závěrečných titulcích zjistil, že ve filmu hrála.
Zdroj: ČSFD
