Slíbili jsme, že vám představíme novou stálou expozici Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, která mapuje zdejší těžbu uranu. Nuže!
Uran hrál v historii Českolipska i Liberecka velkou roli. Kromě silného zásahu do přírody, která se postupně probouzí k novému životu, přinesl zejména v 70. a 80. letech příliv nových obyvatel, tzv. uranovou populaci, a s tím související výstavbu. Rozvoj Českolipska se tak odrážel i v kultuře a životní úrovni obyvatel. Tyto sociokulturní aspekty provázely i samotnou historii těžby uranu, a proto jsme je propojili s technicky zaměřenými tématy a vložili je do doprovodných panelů.
Takovouto expozici provází poměrně dlouhá cesta od ideového záměru až po vlastní realizaci. Vše začalo v roce 2012, kdy byl získán exponát, který se vymykal jakékoliv sbírkotvorné koncepci muzea. Byl jím důlní vůz sloužící pro převoz rudy nebo hlušiny.
V roce 2015 a 2017 byly získány další exponáty související s důlní technikou. Shromáždil se tak poměrně rozsáhlý soubor, na jehož základě se dala již vytvořit nová expozice.
Realizaci předcházela úprava prostoru a vlastní výstavba byla rozdělena do několika etap. Samostatnou etapou bylo přemístění jednotlivých exponátů na vybraná místa jejich následné prezentace v dané expozici. Většina z nich byla poměrně těžká, například důlní přehazovací nakladač NL-12, který váží dvě tuny, bylo nutné spustit po úzkém přístupovém schodišti a přesunout jej do zadních částí expozičního prostoru.
Hlavní exponáty patří k důlní kolejové mechanizaci, a tak byla v prvé řadě zbudována kolejiště, na která byly později usazeny různé druhy důlních vozů (klanicový, vůz pro přepravu výbušnin, cisterna na přepravu nafty a olejů ad.).
Jelikož hlavním cílem bylo přiblížení uranového hornictví návštěvníkům na příkladu historických faktů ze strážské a hamerské oblasti, chtěli muzejníci navodit pocit, že návštěvník bude vstupovat do skutečného dolu. S tím souvisí i to, že návštěvník by měl mít možnost nejen se dívat, ale také si smět na některých exponátech vyzkoušet jejich funkci a práci s nimi. K tomu se jich v důlní expozici nabízí hned několik. Jsou umístěny tak, aby působily reálným dojmem, jako by byly právě v provozu, třeba vrtací kladivo s pneumatickou podpěrou.
Představu důlního prostředí podporuje většina výstavních prvků, například různé druhy důlních výztuží, a to jak dřevěná, zbudována z doloviny, tak i ocelová oblouková výztuž, původně z uranového dolu v Rožné na Moravě, která musela být upravena přesně na míru z důvodu specifických rozměrů historického sklepení muzea. Dřevěné prvky mají v expozici i praktický význam, neboť zároveň slouží i jako vitríny pro vystavení menších exponátů. Důležitou etapou vlastní realizace byla nová elektrifikace celé expozice a dále vytvoření rozvodů vzduchotechniky. Obojí mělo již v počátku tvorby projektu hlubší význam z hlediska akustických a interaktivních prvků expozice. Byly například zprovozněny důlní zvonky, vytvořen rozvod do samostatné části expozičního prostoru, kde jsou umístěny uranové minerály vykazující pod ultrafialovým světlem svou luminiscenci, je zde celá řada světelných prvků, jako například podsvícené panely, na pohyb reagující původní důlní svítilny na figurínách horníků a podobně. Samostatným prvkem je reliéfní mapa.
Expozice je doplněna o doprovodné panely, které vypráví příběh od objevení uranu, přes původní význam Stráže a Hamru, průzkum, těžbu a výsledné zpracování uranového koncentrátu. Nechybí ani zajímavé informace o technice, která byla tehdy výhradně vyráběna pro specifické potřeby těžby uranu v České křídové pánvi. Pozornost je věnována i geologii ložisek ve strážském bloku.
Celou expozici napříč doprovází archivní fotografické záběry zachycující hlavně horníky, kteří fárali na uranových dolech Hamr, jejich jednotlivé dílčí činnosti, těžbu a technické zázemí. Ne všechny fotografie se podařilo zapracovat do samotného konceptu, a proto jsme také expozici doplnili o interaktivní infokiosek, kde si jich bude možné prohlédnout mnohem více.
Stálá expozice Těžba uranu na Českolipsku je velmi významným regionálním počinem, a to nejen z hlediska vědecko-historických souvislostí, ale také jako možnost lákavého a zajímavého pohledu návštěvníků všech generací do jinak veřejnosti nepřístupných těžebních prostorů.
Zdroj: Petr Mužák, Městské noviny Česká Lípa
