Antonín Karč (1879 v Mníšku pod Brdy – 1952 v Turnově) je dosud přehlíženou osobností českého šperkařství, přestože se Karč navrhování šperků intenzivně věnoval přes 30 let, v rozmezí let 1902 – 1939. To je dáno nejspíš tím, že se svojí šperkařskou tvorbou svým jménem prezentoval poměrně krátce.
Zatímco do počátku první světové války se ještě aktivně účastnil pod svým jménem soutěží vypisovaných Obchodní živnostenskou komorou při Umělecko-průmyslovém muzeu v Praze, tak po roce 1914 je jeho návrhářská tvorba výhradně spjatá s působením na Odborné škole pro broušení drahokamů a zlatnictví v Turnově, kam nastoupil jako učitel dekorativního kreslení a uměleckého tvaroznalectví na přelomu školního roku 1907/1908 a setrval zde až do roku 1938.
Encyklopedie českého zlatnictví Dany Stehlíkové uvádí, že Karč „byl nadaným designérem, ve vlastní tvorbě měl blízko k vídeňské secesi. Jeho tvůrčí schopnosti se však nemohly plně rozvinout vzhledem k náročné práci pedagogické a organizační.“
V roce 2002 získalo Muzeum Českého ráje v Turnově část Karčovy pozůstalosti, jeho návrhové kresby a kolekce šperků. Díky novým materiálům můžeme dnes nově identifikovat šperky podle Karčových návrhů ve stylu art deco v historické sbírce turnovské školy.
Některé z nich byly dosud připisovány absolventovi a učiteli turnovské školy profesoru Františku Valešovi, který se školil v německém Pforzheimu a do turnovské školy nastoupil ve školním roce 1924/1925, aby zde vedl zlatnickou dílnu. Bylo jistě zásluhou Františka Valeše, který školením v zahraničí vstřebal rychleji progresivní a moderní šperk ve stylu art deco s prvky funkcionalismu, že se díky jemu začaly nové stylové proudy prosazovat intenzivněji i v Turnově.
Na základě výše uvedených návrhových archů se šperky Antonína Karče můžeme říci, že Karč si osvojil tyto nové tendence a záhy ve spolupráci se zlatnickou dílnou Františka Valeše určoval progresivní umělecký vývoj školy a vytvořil řadu vynikajících šperků ve stylu art deco. Už v roce 1925 za tyto šperky získala škola ocenění na výstavě dekorativních umění v Paříži a řada ocenění následovala. Díky archivním pramenům už víme, že Antonín Karč se zabýval navrhováním šperků a vytvářením vzorníků, které sloužily jako předlohy pro žáky školy i místní průmyslníky po celou dobu svého působení na turnovské škole.
V roce 1937 škola získala ocenění za moderní granátový šperk na výstavě v Paříži. Bylo běžnou praxí, že část šperků i klenotnických předmětů zhotovovaných ve školních dílnách vznikala dle návrhu učitelů. Je dnes ale těžké určit, které z těchto dochovaných šperků navrhl právě Antonín Karč, neboť i předměty zhotovené dle jeho návrhů jsou značené výrobní značkou Turnovské odborné školy. (Podle záznamů puncovního úřadu si Karč nikdy nezaregistroval vlastní výrobní značku.)
Prostřednictvím Karčovy pozůstalosti, získanou muzeem, se nám otevřely dosud neznámé prameny pro poznání díla tohoto šperkaře. Karčova tvorba se odvíjí na pozadí střídajících se uměleckých proudů, které ho v jeho tvorbě více či méně ovlivnily. Některé z těchto stylů jako expresionismus nebo fauvismus neopustily malířské umění, zatímco jiné jako kubismus nebo funkcionalismus se projevily i ve šperku. Po roce 1925 byl v Karčově šperkařské tvorbě nejsilnější vliv stylu art deco, který mu byl bližší, než mladší funkcionalismus, který zbavoval šperk ornamentu.
Z dokumentů z pozůstalosti se jeví Karčův vliv na umělecké směřování turnovské šperkařské školy výraznější, než se zdálo dosud. Poprvé stručné zmapování „čtyřiceti let uměleckého života dosud málo známé osobnosti“ Antonína Karče provedl ve svých článcích pracovník Muzea Českého ráje Miroslav Cogan. Ten je přesvědčen, že „je jisté, že se vedle slavných šperkařských jmen první třetiny 20. století, jako Anýž, Křivánková, Němec, Stockar objevilo další – Antonín Karč.“
To vedlo k myšlence připomenout význam Antonína Karče nejen pro turnovskou školu, ale i české zlatnictví tím, že v roce 70. výročí jeho úmrtí bude rozšířena instalaci v muzejní Klenotnici o další prokázané realizace Karčových návrhů.
Výjimečné historické šperky a další exponáty můžete obdivovat v turnovském muzeu na výstavě – jejímž kurátorem je právě Miroslav Cogan – do 24. dubna denně (mimo pondělí) mezi 9. a 16. hodinou.
Zdroje: Muzeum Českého ráje v Turnově; Ilona Horáková: Antonín Karč, cizelér a šperkař 1879 – 1952, FF UK, 2007




















