Slavnostní štědrovečerní večeře je jednou z hlavních tradic českých Vánoc. Oslavy našich předků ale byly odlišné od těch našich. Štědrovečerní večeře měla až devět chodů a dnešní jídla bychom tam hledali marně.
Oslava Vánoc byla původně spjata s předkřesťanskou oslavou slunovratu. Lidé tak slavili od 21. Prosince až do Nového roku, resp. až do Tří králů. Podle toho také vypadal i tehdejší jídelníček, kde nechyběly ořechy, houby, luštěniny apod.
Tradiční staročeská štědrovečerní večeře se skládala z devatera chodů, jejichž pořadí i variabilita se lišila kraj od kraje, dokonce vesnice od vesnice. Tomuto hodování ale předcházel křesťanský půst. Byl to pak právě Štědrý večer, kdy si i v chudších rodinách dopřávali bohaté tabule. Podle pověry totiž platilo, že čím více bude chodů, tím bude příští rok větší úroda na poli. Půst skončil až tehdy, když vyšla první večerní hvězda.
Štědrovečerní večeře se obvykle začínala až poté, co ponocný zatroubil na svůj pastýřský roh vánoční koledu. Zpravidla začínala předkrmem – kouskem čerstvě upečeného chleba, trochou hrachu, bramborem či na ohni pečenou oplatkou s medem, česnekem nebo různými bylinkami. Na Moravě se pak podávala i krupicová kaše.
Dnešní kapr a bramborový salát však chyběl. Podávaly se jáhly, zelí na ochranu před zimnicí, knedlík pro sytost rodiny nebo třeba hrách. Podle církevního postního nařízení nesměla večeře obsahovat maso a vítány nebyly ani alkoholické nápoje. Zmíněný kapr a bramborový salát rozhodně nejsou naše tradiční jídla. Kapr se začal jako hlavní štědrovečerní chod šířit až v 19. století, a to především ve městech. Na venkov pak pronikl až počátkem 20. století, kdy byl během dvou světových válek kapr vítanou náhražkou nedostatkového masa. Bramborový salát se k nám dostal možná od francouzského kuchaře, který ho proslavil v Rusku. Ale ani to není úplně jisté. Do kuchařek se dostal ve dvacátých letech minulého století, tehdy byl ale ještě bez kořenové zeleniny i majonézy. Na štědrovečerní večeři se dostal až po druhé světové válce.
Dnešní štědrovečerní večeře se zpravidla skládá ze tří chodů, ačkoliv i dnes je celá řada rodin, které se snaží dodržovat tradici s devíti chody. Menu má klasickou posloupnost, tedy předkrm, polévka, hlavní jídlo, dezert a pak něco navíc, třeba kousky sýrů, paštiky na ochutnání a podobně. Na stole by neměl chybět chléb, vánoční cukroví, jablečný závin, peciválky s mákem a další dobroty. Polévka se nejčastěji podává rybí, ale zejména na Valašsku nechybí pravá valašská kyselica či houbová polévka. Jako hlavní chod se většinou podává smažený kapr a bramborový salát nebo vinná klobása. Ta je, smotaná do kruhu – tvaru Slunce – je tradiční předkřesťanskou oslavou Slunce a zimního slunovratu. Jako dezert se dnes často podává sladké jídlo nebo zmrzlina. Oblíbená je pozdní nebo druhá večeře, kdy se dojídá jídlo od štědrovečerní večeře, paštika s brusinkami, jednohubky nebo chlebíčky.
Zdroj:
WINTER, Zikmund. Ze starodávných radnic.
