Ideální rodinný dům, který by odolal bez poškození zemětřesení, by byl maximálně dvoupatrový, vypadal jako betonový bunkr a stál pět milionů korun. Takže v podstatě nereálný, sdělil autorizovaný inženýr v oboru mosty a inženýrské konstrukce Michal Drahorád poté, co se po pondělním silném zemětřesení o síle 7,8 stupně v Turecku a Sýrii zhroutily tisíce domů. Podle dalšího osloveného odborníka se v Evropě domy a mosty v seismicky aktivních oblastech navrhují tak, aby se poškozené konstrukce zcela nezhroutily.
Drahorád dále řekl, že tak jako nejde navrhnout auto, ve kterém se člověk při nehodě nezraní, tak ani všemu zcela odolný dům je nereálný. „Vždycky jde o kompromis, co má dům vydržet a kolik to bude stát. Aby se nepoškodil, tak by takový dům byl maximálně dvoupatrový, vypadal jako bunkr a stál pět milionů. To prostě nejde,“ uvedl Drahorád, jenž je zároveň předsedou profesního aktivu statiků České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Odborníci uvádějí, že existují léty prověřené postupy, na jejichž základě existuje vysoká šance, že konstrukce při zemětřesení nezkolabuje. V Česku již 13 let platí evropské normy pro navrhování staveb v seismických oblastech. Jde o opatření, jak třeba základy budovy a její konstrukce zesílit nebo vyztužit. „U nás nejvíce ohrožené jsou oblasti Chebska a okolí Ostravska. Pokud se technické normy a předpisy dodrží, tak nehrozí zásadní pochybení ani fatální ztráty,“ sdělil statik Luděk Vejvara, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby a statiku a dynamiku staveb.
„Kvalitní projekt je jedna věc, ale současně jsou při výstavbě použité materiály a kvalita práce. Významnou roli hraje i místo, kde objekt stojí. Jinak se dům bude chovat na skále a jinak u Labe na náplavce. Proto jsou nyní v Turecku a Sýrii vidět pásy budov neporušených a vedle stejné popadané budovy, což může být způsobeno tím, že jsou na jiném podloží a účinky zemětřesení jsou tak různé,“ podotkl Drahorád.
Vejvara upozornil, že až při mimořádné události, jako je zemětřesení, se projeví i různé úpravy a nedostatky domů. Například při přístavbách se může oddělit stará i nová konstrukce, protože to záleží na technickém provedení a založení. „V našich podmínkách nepředpokládáme přímo zřícení stavby, zdejší účinky na stavby jsou malé ve srovnání se zemětřeseními na světě. Na univerzitě říkám v nadsázce studentům, že nám to tu praotec Čech v tomto ohledu celkem dobře vybral,“ dodal.
Česko se totiž geologicky nachází převážně v seismicky klidném pásmu. Nejaktivnější je z tohoto pohledu západní část země a právě na Chebsku bylo největší zemětřesení na českém území za posledních 100 let. V prosinci roku 1985 dosáhlo 4,6 stupně na Richterově škále a otřes způsobil praskliny ve zdech, spadlé komíny a odpadlou omítku.
Zdroj: ČTK
