„Vždycky jsem se věnoval věcem, o kterých se hodně mluvilo, ale málo se v nich dělalo,“ říká poslanec Starostů Jan Farský, za kterým je vidět v Poslanecké sněmovně celá řada úspěšných pracovních výsledků, i přes opoziční působení. Právě on má velkou zásluhu na zrušení dětských exekucí, omezení exekuční mafie nebo na podpoře mládežnických sportovních trenérů a vedoucích na dětských táborech. Ti mají díky němu nyní možnost týdne dovolené navíc za svou dobrovolnou činnost.
Začal jsem maximální otevřeností radnice, pak i státu. Všichni o tom mluvili, málokdo něco skutečně dělal. Díky příkladu Semil se mi podařilo změnit zákon o veřejných zakázkách a prosadit registr smluv. Posvítil jsem na útraty státu. Podařilo se mi zdanit hazard a vloni jsem pro dobrovolníky pracující celoročně s mládeží prosadil extra týden dovolené pro potřeby táborů nebo sportovních soustředění. V posledních letech se snažím pomoci opomenutým. Lidem v dluhovém otroctví, lidem platícím nezákonné dluhy, lidem likvidovaným lichváři. V zemi máme na půl milionu lidi v dluhových pastech. V pasti je ale drží lichva. Lidé poctivě splácejí, ale úroky rostou mnohem rychleji, a proto se situace zdá bezvýchodná. Podařilo se mi prosadit pár změn, které pomohou, ale pořád je to málo. Tam je moře práce. Když by se dala lidem naděje na splacení jejich dluhů, pomohlo by to všem. A nejvíc jejich dětem.
Stejně tak je potřeba se věnovat regionům. Dobré dopravní napojení, dobré zasíťování, kvalitní služby, dostupná zdravotní péče, kvalitní školství. Naše země je jen tak bohatá, jak bohatý je poslední region. I proto například navrhuji, aby stát přenesl některé úřady z Prahy do krajských měst. Nejde ani tak o jejich náplň, ta se díky digitalizaci dá vykonávat z různých míst. Jde o dobře placená stabilní pracovní místa pro vzdělané lidi, které nejvíce nasává centrum. Ti pak vytváří svojí poptávkou další pracovní místa, tlačí na zlepšení kvality vzdělání atd. Přestože je to běžný trend v mnoha zemích Evropy i světa, tak každá vláda měla vždycky potřebu centralizace všechno stáhnout do Prahy, na všechno dohlížet, všechno ovládat. Není možné, aby centrum země bylo trojnásobně bohatší než některé regiony, není možné, aby se ten rozdíl pořád zvětšoval. Místo přesunutí několika úřadů z přeplněné Prahy do regionů plánuje vláda novou úřednickou čtvrť v Letňanech za 10 miliard, místo podpory dětských lékařů, zubařů, ale i obvoďáků v regionech plánuje za 7 miliard nové centrum exkluzivní péče na Vinohradech. K čemu ale bude exkluzivní nemocnice na Vinohradech, když u nás lidé nemohou sehnat zubaře, pediatra a nemocnice omezují svůj provoz, protože pro ně stát omezuje peníze? Vláda prostě musí dohlédnout dál než do Průhonic.
Na svou politickou dráhu jsem se vydal s cílem bojovat proti rakovině společnosti – korupci. Rozkrádají se miliardy, které pak chybí a mocní se zdají být nepostižitelnými. To musí skončit. Spravedlnost musí být znovu slepá a řídit se heslem padni komu padni. Pomůže zrychlení soudů úpravou trestního řádu, aby byly znemožněny obstrukce a dlouholeté vyhýbání se spravedlnosti. Není možné, aby i nejvyšší představitelé mluvili o tom, že se snad trestní stíhání dá koupit, a přitom proti tomu nic neudělali. Musí se vrátit důvěra ve spravedlnost. Rychlou a nestrannou. Pokud nebude u nás důvěra ve spravedlnost, bude se společnost rozpadat a nebudeme schopni čelit žádné z výzev dnešní doby, ať už je to pandemie nebo klimatické změny. To považuji za základ fungování zdravé společnosti.
Za svůj život jsem poznal dva druhy politiků – kořistníky a správce. Kořistníci se vyznačují tím, že mají obrovský hlad po moci a když vyhrají volby, chovají se jako dobyvatelé. Jako někdo, kdo ukořistil pro potřeby své a potřeby svých známých nějaké území. A to území a občany využívají ve svůj prospěch. Hromadí kořist. Pak jsem poznal politiky – správce. Takové, kteří chtějí volby vyhrát, protože jsou přesvědčeni, že by zvládli spravovat zemi lépenež ti současní. Takové, kteří výhrou ve volbách neslaví dobytí území, ale přebírají odpovědnost. Takové, kteří mají hlavní cíl dobře spravovat svěřené a když v politice končí, tak předají zemi v lepší stavu, než v jakém se jí ujali. A takové lidi mezi Starosty a Pirátyvidím. Starostové přináší do spolupráce více zkušenosti, Piráti více energie a dravosti, všichni jsme ale správci. A to je podstatné.
