Do jeho skladatelské dráhy zasáhl významně pražský rodák a hudební kritik působící ve Vídni Eduard Hanslick. Ten v roce 1877 řekl Dvořákovi, že jeho dílo přilákalo pozornost tehdy významného skladatele Johannese Brahmse. Právě ten jej později doporučil berlínskému nakladateli hudebních děl Fritzi Simrockovi. Pro Simrocka Dvorák v roce 1878 napsal první řadu svých Slovanských tanců a získal velmi pozitivní ohlas i od Hanslicka samotného. To byly začátky jeho slavné kariéry…
Později se uplatnil i jako dirigent svých skladeb. Setkal se s obrovským pozitivním ohlasem i v Londýně. Jeho Rekviem, poprvé uvedené v roce 1891 v Birminghamu, bylo vyvrcholením jeho činnosti. Na základě svých hudebních úspěchů získal také čestný doktorát v Praze a na Cambridgeské univerzitě.
Festival se nese v duchu Dvořáka
Slavnostního zahájení v příbramském divadle se 24. dubna ujme Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Ondrejem Lenárdem a sólisty Pavlom Breslikem a Adrianou Kučerovou. Vystoupení SOČRu vytvoří spojení prvního a padesátého ročníku festivalu, protože právě tento ansámbl uzavíral první ročník v roce 1969.
Letošní závěrečný koncert se uskuteční ve čtvrtek 7. června na Svaté Hoře, kde Dvořákovo Requiem pod taktovkou dirigenta Debashishe Chaudhuriho z Indie zazní v podání Pražské komorní filharmonie, sólistů Jany Šrejma Kačírkové, Ester Pavlů, Josefa Moravce, Martina Gurbala a Pražského komorního sboru, rozšířeného o příbramské sbory.
Čím je festival jedinečný?
Festival se neodehrává jen na jednom místě, ale svými koncerty pokrývá velkou část příbramského regionu. Oslovuje tak nejen skalní příznivce klasické hudby, ale i širokou veřejnost. Všichni fanoušci si navíc mohou vychutnat koncertní vystoupení v podání interpretů té nejvyšší úrovně. Odehrávat se bude v ambitech Svaté Hory, v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami, na zámcích v Březnici a Dobříši, v galeriích, kostelech či venkovních prostorech. Tradiční i nevšední místa podtrhují atmosféru jednotlivých vystoupení. Dvořákova pevná vazba na zdejší kraj, úzké propojení s jeho potomky, nevšední dramaturgie a špičkoví umělci vytvářejí jedinečnou atmosféru a kvalitu příbramského festivalu.
Předvedou se velké hvězdy
Jaký tedy bude padesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram? „V prvé řadě slavnostní a vzpomínkový. Padesátiletá historie je u jakékoliv akce důvodem k velké radosti a hrdosti a u festivalu klasické hudby tomu není jinak,“ říká ředitelka festivalu Albína Houšková s tím, že dramaturgie je postavena na připomínce koncertních vystoupení umělců, kteří oslnili svým uměním příbramské publikum v průběhu předchozích padesáti let a jejichž umění jim přineslo zároveň i světové uznání – Gabriely Beňačkové, Václava Hudečka, Radka Baboráka, Ivo Kahánka a dalších.
Neotřelá provedení
Nová koncepce festivalu umožnila navýšit návštěvnost o více než 120 procent. Zásluhu na tom mají i poněkud méně obvyklé koncerty, jako třeba koncert v Hornickém muzeu, konkrétně v cáchovně Dolu Anna, jehož specifické prostory využije Kalabis kvintet se speciálním pořadem pro studenty gymnázia. V Domě Natura se odehraje naprosto unikátní koncert – tzv. Immersive concert – na němž spolupracují americký dirigent David Rutherford, indický dirigent Debashish Chaudhuri a Příbramská filharmonie. Tento výjimečný projekt, rovněž vznikající speciálně pro tento festival, umožní divákovi stát se součástí uměleckého výkonu, vnímat hudbu zevnitř tělesa, které ji provádí, zažít pocit samotného tvůrce hudby.
Netradiční doprovodné akce
K hudebnímu festivalu Antonína Dvořáka Příbram neodmyslitelně patří i řada netradičních akcí a snaha dostat klasickou hudbu mezi nejširší veřejnost. V roce 2016 měl velký úspěch a odezvu první ročník open air projektu Den s Antonínem Dvořákem. Přibližně tisícovka dětí i dospělých se zúčastnila akcí prezentujících klasickou hudbu. Stejný úspěch zaznamenala tato akce i v roce 2017. Proto i letos připravují organizátoři sérii doprovodných akcí – koncerty na netradičních místech, jako jsou nemocnice, obchodní dům či pěší zóna, besedy s umělci, interaktivní pořady v mateřských, základních i středních školách.
