Lípy se vysazovaly krátce po vzniku Československa
Tyto stromy vysadili lidé zejména v letech 1918 a 1919 na počest republiky a jako připomínku svobody a demokracie. Podle historických zmínek by jich mohly být tisíce, sázely se totiž téměř v každé obci. Obce tehdy obdržely výzvu, aby u příležitosti nově nabyté svobody slavnostně vysadily Lípy Svobody, krátce po vzniku Československa. Ze záznamů v kronikách je podle nadace patrné, že se do výsadby zapojili starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků a další obyvatelé.
Stromy i místa výsadby byly většinou ozdobené praporky a vlajkami, při jejich sázení nechyběly kroje, zpěv hymny a ukládání pamětních listů ke kořenům. Stromy svobody se sázely i v pozdějších letech, například v letech 1928, 1945 či 1968, když si lidé opět chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie.
Na většinu těchto významných stromů se bohužel v průběhu doby zapomnělo, někde je dokonce pokáceli. Je to obrovská škoda, protože se jedná o symboly, které mohou nám i budoucím generacím připomínat historii a kořeny naší země. Nadace chce najít a zmapovat příběhy symbolických 1918 stromů.
V Jincích vysadí novou Lípu Svobody
Městys Jince nyní připojí k oslavám významného výročí zasazením nové Lípy Svobody u torza památné lípy v blízkosti huti Barbora.
Historické okénko
V Jincích byla vysazena první Lípa Svobody v roce 1919, v neděli 13. dubna v 15 hodin v parku na náměstí v Jincích. V Pamětním listu se píše, že slavnost sázení lípy uspořádala tělocvičná jednota Sokol v Jincích.
„Účastníci slavnosti sešli se v hojném počtu u městského úřadu, odkud o 3. hodině odpolední šli v průvodu na náměstí, kde lípa tato vsazena. V čele průvodu nesli bratři František Müller z Ohrazenice a František Dvořák z Jinec barevnými stuhami okrášlenou lípu. Za nimi za dozoru svých učitelů ubírala se školní mládež, deputace obecního zastupitelstva jineckého se starostou v čele, sbory dobrovolných hasičů z Jinec a Čenkova, dělnické tělocvičné jednoty z Jinec, Velcí a Křešína. Za těmito korporacemi následoval dorost místní jednoty sokolské, pak sestry a bratři v občanském obleku a bratři v kroji. Průvod zakončilo ostatní obecenstvo. Před sázením lípy přednášely školní dítky příležitostné básně a zapěly píseň Lípo, lípo naše, pak národní hymny Kde domov můj? a Nad Tatrú sa blýská, načež lípa vsazena. Zvláštní ochotou obecního zastupitelstva jineckého ohražena Lípa Svobody vkusným plotem.“
