Jeho filmový debut přišel v roce 1974 ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!, kde si zahrál takřka němou epizodní roli nově přijatého zaměstnance autoservisu. Mimochodem, ve stejném filmu debutoval i Petr Nárožný, duo Smoljak+Svěrák a režisér Lipský měli asi hodně šťastnou ruku na začínající herce. Větří role pro Jana Hartla přišla ve filmu Holky z porcelánu v témž roce, kde si zahrál zakřiknutého instalatéra Tomáše. Další role pak přicházely, ze seznamu filmů, kde hrál ať už větší či menší role vyberme následující: Pětka s hvězdičkou, Dobré světlo, Tajemství hradu v Karpatech, Anděl s ďáblem v těle, Vesničko má středisková, Konec starých časů, ale i seriály Život na zámku, Četnické humoresky, Přítelkyně z domu smutku aj.
Herecké začátky
Jan Hartl se narodil 12. září 1952 v Praze a divadlu se věnoval už od dětství, kdy už na základní škole navštěvoval dramatický kroužek Lidové školy umění vedený J. Stránskou, u které se školil i během studií na malostranském gymnáziu v Hellichově ulici, kde hrál ve školních inscenacích a také hostovatl v Krejčově Divadle za branou.
Když vystudoval DAMU, až do roku 1988 působil v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. V průběhu revolučních let 1989-1990 byl členem Divadla na Vinohradech, odkud přešel do nově zformovaného Divadla za branou II. V roce 1995 však divadlo zaniklo. Od roku 1997 pak působí v činohře Národního divadla.
Svůdník i možný judista
Když si vzpomeneme na Jana Hartla, jako první nám asi na mysl přijde jeho role ve filmu Vesničko má, středisková, kde směle rozvíjí svůj milostný románek s Libuší Šafránkovou, filmovou manželkou Petra Čepka. Pověstné parohy ale Petru Čepkovi nasazuje i ve filmu Všichni musí být v pyžamu, jako by mu snad tyto role byly souzeny.
Jak už bylo řečeno, filmový debut zažil Jan Hartl ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!, ovšem jen v maličké nic neříkající roli. Ovšem, chybělo málo a mohl hrát roli hlavní. Konkurzu na roli Františka Koudelky se totiž nezúčastnil jen nakonec vybraný Luděk Sobota, ale i Jan Hartl nebo Jiří Krampol. Na svou hlavní roli si tak musel ještě počkat.
Ať se však objevil v kterémkoliv filmu, vždy si ho divák všiml a zapamatoval a tak by to u herce mělo být.
Zdroj: ČSFD
