Zemědělci mají už teď povoleno používat rodenticidy, jedy hubící hraboše, ve zvýšené dávce. Pomoc by jim ale mohla i extrémně chladná zima, která se letos čeká.
„Zlikvidovat všechny bioremízky, kde se ta havěť usazuje!“ zní rada proti přemnožování hrabošů od středně velkého zemědělce z vinařské obce Svatobořice – Mistřín. Právě pásy neobhospodařované půdy mezi poli jsou podle něj hlavní příčinou enormního nárůstu populace hlodavců, jimiž způsobené škody jdou do miliard.
Letošní stav podle něj ještě není tak extrémní, jako tomu bylo v roce 2019. A stav jeho pozemků je relativně dobrý díky zemědělským postupům, které používá. „Ořeme na hluboko, což je proti hrabošům nejúčinnější. Tyhle problémy jsou z těch biopásem, které se nabouchaly mezi ornou půdu, jen aby z toho byly dotace!“ je přesvědčený sedlák, který si nepřál být jmenován. Vinu podle něj nese také počasí. „Suché roky myšičkám svědčí,“ myslí si.
Pomůže mráz?
Právě například kvůli letošní mírné zimě se hraboši přemnožili již přes zimu. „To je v podstatě nevídané a již v tomto období na počátku roku způsobili škodu za 1 miliardu korun,“ řekl Našemu REGIONU profesor Josef Suchomel z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně. Hrabošů podle něj není v souhrnu o tolik více než v minulosti, ale jejich reprodukční cykly začínají být odlišné od normálu, pravděpodobně i z důvodu rozkolísaného klimatického systému a tím dochází k nezvyklým škodám, kterým chtějí zemědělci zabránit.
„Z pohledu zemědělců je hubení dobrá cesta a může pomoci zachránit alespoň část úrody. Hubit lze povolenými chemickými prostředky, opírat se lze i o částečnou pomoc agrotechniky, či biologické regulace prostřednictvím predátorů. Zemědělcům může navíc pomoci ještě i nadcházející zima. Bude-li mrazivá s dostatkem sněhu, který při jarním tání ovlivňuje populace hrabošů nepříznivě, dojde k omezení početnosti i gradující populace a v kombinaci s vhodnými hubícími zásahy v následném jarním období se pak může podařit populaci hrabošů výrazně omezit,“ myslí si Suchomel.
Enormní škodlivost
Podle Ivany Krškové, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) k hraboším kalamitám docházelo i v minulosti, ale nebyly tak časté a v tak krátkých intervalech za sebou. „Důvodem častějších a výraznějších kalamit v posledních letech bude jistě klimatická změna. V minulosti byly mrazivé zimy, které více eliminovaly hraboší populace. Dalším důvodem je změna hospodaření, nyní se tolik nevyužívají technologie hlubšího zpracování půdy, naopak je mnohem častější trvalý pokryv půdy,“ sdělila Kršková Našemu REGIONU.
ÚKZÚZ evidoval v srpnu průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, v září tento počet stoupl na 732, což je 3,7krát více, než je práh škodlivosti. Přemnožení hraboši jsou velkým rizikem pro nově zaseté ozimé porosty, které navíc kvůli suchu nejsou zdaleka v optimální kondici.
Pozorování však dělali inspektoři nejen v ozimech, ale i na strništích a ve výdrolech sklizených plodin. Na těchto polích dosáhl počet nor 596 na hektar, výrazně horší je situace ve víceletých kulturách, což jsou krmné plodiny, sady a vinohrady. V nich bylo v průměru 1016 nor na hektar. Prahy škodlivosti jsou pro různé porosty odlišné, ve všech případech jsou však překročené několikanásobně. Nejhorší situace je ve Zlínském kraji, kde činí průměr 1661 nor na hektar. V některých ozimých porostech našli inspektoři dokonce přes 2000 nor na hektar, což je více než desetinásobek hodnoty stanovené jako práh škodlivosti.
Jak na hraboše?
RODENTICIDY: pesticidy určené k hubení hlodavců, tedy deratizaci. Nejčastěji se používají chemické látky narušující srážlivost krve nebo způsobující hyperkalcémii – tedy zvyšující hladinu vápenatých iontů v krvi. Zemědělci je nesmí aplikovat plošně, ale musí je klást do nor, protože mohou být fatální například i pro psy a kočky.
HLUBOKÁ ORBA: hraboší hnízda jsou zhruba v hloubce 30 centimetrů, při hluboké orbě se zvedá zemina až z hloubky 35 centimetrů, což většinu jejich nor zničí. Hraboši také rádi pobývají na polích osetých meziplodinami a v remízkách, kde je nic neruší.
PREDÁTOŘI: hraboší „pochoutky“ lákají na pole ve zvýšené míře ptačí dravce. V době kalamitního výskytu hrabošů ornitologové v okolí Skaštic a Břestu pozorovali více než 50 čápů bílých, desítky volavek bílých a popelavých, velké množství kání, poštolek, motáků pochopů a dokonce i několik orlů, kteří se těmito hlodavci živili. Zemědělci jim často na svá pole instalují takzvané berličky, posedy ve tvaru T.
Zdroj: autorský článek
