Projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe končí. Vláda zrušila jeho územní rezervy, kudy měl kanál vést. To omezovalo rozvoj částí území Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje. Všechny tři kraje konec projektu, který prosazoval prezident Miloš Zeman, uvítaly.
Vládní koalice se ke zrušení kanálu zavázala v programovém prohlášení. „Schválili jsme vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj-Odra-Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS). Dodal, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu, celý projekt označil za nesmyslný. Zrušení územní ochrany budoucí trasy kanálu fakticky znamená konec tohoto projektu. „Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Zdůraznil, že uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí.
V Ostravě rozhodnutí uvítali. „Velmi vítáme toto rozhodnutí, o které jsme za Ostravu léta usilovali. Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura (ANO). Kraj má jiné priority. „Mnohem zásadnější než splavnění Odry je pro nás modernizace železniční dopravy a výstavba vysokorychlostních tratí. Výstavba kanálu nebyla klíčová,“ řekl už dříve hejtman Ivo Vondrák (ANO). Krom Ostravy stavební uzávěra blokovala území v Mošnově, včetně letiště a oblastí u Nového Jičína.
Změna se na území měst a obcí neprojeví hned. „Je ale potřeba brzdit nadšení všech, že v tom koridoru budou hned stavět, protože stát změnil rezervu u sebe ve státním územním plánu, ta se musí přepsat do krajských zásad územního rozvoje a to se potom musí přepsat do územního plánu jednotlivých obcí, což je proces zhruba na pět až sedm let,“ řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS). Navíc může část území zůstat v rezervě pro jiné projekty. „Říkali jsme, že to vnímáme jako alternativu dovozu plynu do kraje. Pokud teď vláda dala na stůl plynovod Stork 2, tak bude do Polska plynovod,“ řekl Unucka.
Olomoucký kraj by byl při plánování tohoto vodního kanálu zasažen nejvíce ze všech krajů, protože jeho územím procházejí všechny tři větve, a to Dunajská, Oderská i Labská. „Osobně to vítám, nepočítal jsem s tím, že by to mělo valného smyslu, přestože jsou obce, jejichž starostové to v rámci zvýšení turistického ruchu vítali. Ale myslím si, že je to jen jeden aspekt celého projektu, ty další byly proti tomu,“ uvedl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). Nesouhlas s projektem vyjádřily rada kraje i zastupitelstvo před dvěma lety.
Také náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová (Piráti) zrušení územních rezerv pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe uvítala. Záměr označila za megalomanský, nespatřovala v něm žádné racionální opodstatnění. „Výrazně by to změnilo ráz krajiny a ohrozilo stávající ekosystémy. Myslím, že i plánovaná investice okolo 600 miliard korun by nebyla konečná. Bylo by to rozhazování veřejných prostředků. Určitě se dají využít daleko lépe,“ řekla Ančincová.
Obdobně uvítali zrušení rezerv v Pardubickém kraji. Také tam se proti vyslovily obce v trase kanálu, které územní rezervy označovaly za brzdu svého rozvoje. Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Brzdil rozvoj několika desítek obcí v republice,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). Například obec Rybník na Orlickstecku musela držet rezervy a nemohla na pozemcích, které mohly být rozvojové, stavět, dodal hejtman.
Rozhodnutí vlády se netýká možných úprav toku Labe v úseku od Pardubic po státní hranici ČR/Německo a toku Vltavy v úseku Mělník – Praha – České Budějovice. Podle studie proveditelnosti zpracované předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO) měl projekt vyjít téměř na 586 miliard korun. Projekt by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítali, že by koridor zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
sto/čtk
