Města a obce provádějí, před zimním obdobím, zazimování kašen. Ochrana těchto staveb před mrazem patří ke standardním postupům ochrany, těchto, mnohdy historicky hodnotných památek. Jejich původní význam byl v tom, že sloužily jako veřejně dostupný zdroj pitné anebo užitkové vody.
Podle vyjádření odborných firem, je zazimování kašny, důležitým krokem v každoročním plánu údržby kašen, které nejsou určené pro celoroční provoz. Obvykle se kašny vypouští na přelomu října a listopadu. Po vypuštění vody následuje jejich vyčištění a zazimování technologických částí kašny. Následně se kašny zakrývají před nepřízní počasí a to obvykle dřevěným bedněním. Některá města využívají i jiných materiálů v kombinaci s kovovou konstrukcí. Tak se do kašny nemůže dostat voda, která by ji po zamrznutí mohla poškodit. Zakryté kašny je možné vidět v mnoha městech, jako například v Horní Cerekvi, Pelhřimově, Jihlavě, Žďáře nad Sázavou, Brně, Přerově anebo v jihočeských Vodňanech.
Žulová, šestiboká kašna na Palackého náměstí V Dačicích, která pochází z přelomu 18. a 19. Století je dominantou spodní terasy Kancnýřova sadu. Místo zakrytí bývá v posledních letech ponechána otevřená a doplněna vánočním osvětlením. Kašna je od roku 1958 evidovaná v seznamu Národního památkového ústavu jako kulturní památka, tomu by měla pravděpodobně odpovídat i její ochrana. Kašna na Havlíčkově náměstí je další památkou v seznamu Národního památkového ústavu, chráněnou rovněž od roku 1958. V zimních měsících není také zabezpečena proti povětrnostním podmínkám.
K napouštění kašen v obcích a městech dochází, podle počasí a venkovních teplot, někdy již od konce března, v průběhu dubna a někdy až začátkem května. Dnes jsou kašny ozdobou náměstí, návsí a místem, kam zamíří mnoho turistů a návštěvníků měst a obcí.
