Každá třináctá evropská knihovna je česká

Z přibližně 67 000 veřejných knihoven fungujících v Evropě připadá každá třináctá na Česko. Vyplývá to z dat platformy Silnější regiony, která vychází z podkladů Public Libraries 2030 a Národního institutu kultury. Na jednu českou knihovnu připadá necelých 2 100 obyvatel, zatímco ve Francii je to přibližně 4 500 a ve Finsku více než 6 700.
Přestože má Česko jednu z nejhustších knihovních sítí v Evropě, počet knihoven postupně klesá. Mezi lety 2014 a 2025 se jejich počet snížil z 5 360 na 5 097. Přibližně před sto lety přitom na našem území existovalo kolem 11 tisíc knihoven. Klesal rovněž počet registrovaných čtenářů, ze 1,5 milionu v roce 2006 na 1,25 milionu loni.
Nejvíce knihoven ze všech českých okresů má Brno-venkov se 149 pobočkami. Při přepočtu na tisíc obyvatel vede kraj Vysočina, a mezi obcemi s rozšířenou působností plzeňský Nepomuk, kde na tisíc obyvatel připadá 2,56 knihovny, jak uvádí analytik Tomáš Odstrčil z projektu Evropa v datech.
Úbytek registrovaných čtenářů ovšem neznamená, že Češi přestávají číst. Alespoň jednu knihu za poslední rok přečetlo 64 procent obyvatel, což je desátý nejlepší výsledek v Evropě. K četbě se snaží lidi přivést i kampaň Čti za nároďák, inspirovaná britskou iniciativou propojující čtenářství s populárními osobnostmi. Podle jejího organizátora Tomáše Jindříška ze soutěže Bibliotheca Inspirans „nejdůležitější není to, co a jak čteme, ale samotná radost ze čtení“.
Role knihoven se přitom výrazně rozšiřuje. Zatímco v roce 2014 uspořádaly české knihovny 32 500 doprovodných a vzdělávacích akcí, letos jich bylo 88 600, tedy téměř trojnásobek. Vedoucí oddělení statistiky NIK Bohuslav Vondruška potvrzuje, že tento trend „roste rychleji než klasické knihovnické služby“. Vedle knih si dnes lze v některých pobočkách půjčit deskové hry, sportovní náčiní, nářadí nebo hudební nástroje. Část knihoven pomáhá také seniorům, například s registrací k přepravní službě Senior TAXI.
Paralelně roste online využívání knihoven. V roce 2024 se počet online návštěv zvýšil ze 41,8 milionu na 68,6 milionu. Předseda Ústřední knihovnické rady Vít Richter upozorňuje, že část nárůstu může souviset se změnou metodiky, dlouhodobě jej ale táhne rostoucí nabídka e-výpůjček a přístupu do digitálních knihoven. Městská knihovna v Praze půjčuje e-knihy od roku 2009 a její katalog dnes čítá na 3 000 titulů zdarma ke stažení.
Modernizaci fyzických provozů podporuje Integrovaný regionální operační program, z jehož evropských prostředků vznikla například nová pobočka Knihovny Petra Bezruče v opavských Kylešovicích.
adv