Kdo má zájem na tom, aby přes dlouhé správní řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s Magistrátem hl. města Prahy, přes jasný názor Ministerstva průmyslu a obchodu a argumenty protikorupční Transparenci International, bylo stále akceptováno prodlužování kontroverzního nařízení č. 20/2020 Sb.?
Od 29. března 2022 probíhá správní řízení ve věci narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo svévolným jednáním hlavního města Prahy (HMP), které svým nařízením č. 20/2020 Sb. rozšířilo zákaz reklamy na veřejně přístupných místech. Správní řízení je vedeno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pod spisovou značkou ÚOHS-S0146/2022/VS.
Je třeba upřesnit, že uvedené nařízení vzniklo z aktivity předchozího vedení magistrátu, především činností sdružení Prahy sobě. Nařízení bylo vydané 30. listopadu 2020, ale již od března 2021 se na podnět Sdružení českých firem venkovní reklamy (SČVR) kontroverzním nařízením zabývá ÚOHS. Ten po získání dostatečně průkazných informací shledá, že nařízení je diskriminační a 29. března 2022 zahajuje správní řízení s Magistrátem.
V této chvíli musí být již politikům na magistrátu jasné, že s nařízením je nutné něco dělat. Ovšem místo toho se chovají arogantně a cíleně nevěnují protiprávní záležitosti pozornost, aby byla správně dořešena. Kancelář radního a náměstka primátora A. Scheinherra, v jeho ještě nedávném působení na magistrátu, rozesílala aktivistické dopisy přímo obchodním společnostem a reklamním klientům a vytvářela na ně nátlak směřující na využívání jiných reklamních ploch než těch, které protiprávně zakázaly. To je zcela nestandardní činnost a mnohokrát nezůstalo jen u těchto dopisů. Nátlak pokračoval i osobním jednáním blízkých spolupracovníků A. Scheinherra u zadavatelů reklam. Přitom za vymáhání jakéhokoliv nařízení je na magistrátu zodpovědný Odbor živnostenský a občanskoprávní.
Proč magistrátní politici takto jednali a aktivisticky oslovovali klienty místo řešení nápravy? A i nyní stále celou věc cíleně protahují? Kdo z toho má prospěch?
V probíhajícím řízení ÚOHS nebyl magistrát schopen předložit odbornou a transparentní analýzu, na základě které bylo kontroverzní nařízení vytvořené a schválené. Tímto se potvrdilo, že uvnitř magistrátu si někdo „vycucal z prstu“ podivná pravidla s argumentací ochrany památkových zón, a označil některé reklamní plochy, převážně na soukromém majetku, jako vizuální smog. Proč taková diskriminační pravidla neuplatňuje magistrát také na nové reklamní plochy, které nyní staví na zastávkách MHD? A vůbec, proč stejně nereguluje reklamní plochy na své bohaté městské infrastruktuře, kterou pronajímá na reklamní účely (pozemky na billboardy, tramvaje, sloupy veřejného osvětlení, atd.)? Kdo má tedy zájem „zaříznout“ jedno reklamní médium, když se současně jiné pražské reklamní plochy pod hlavičkou magistrátu stále rozmnožují?
Již v předchozích letech probíhaly podobná správní řízení mezi ÚOHS a magistrátem ve věci porušení § 19a Zákona o hospodářské soutěži (ZOHS). Podobné diskriminační nařízení vzniklo při nastavení podmínek parkování vozidel s hybridním pohonem, kde magistrát umožnil bezplatné parkování jen vozidlům do výkonu 135 kW. V rozhodnutí ÚOHS konstatoval, že HMP porušilo zákaz stanovený v § 19a odst. 1 písm. a) ZOHS a tím se dopustilo přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) ZOHS, za což byla HMP uložena pokuta v celkové výši 984.000 Kč.
I když má magistrát bezprostřední zkušenost s negativními důsledky porušení § 19a ZOHS, v případě aktuálního probíhajícího správního řízení může mít daleko závažnější dopad. Nejen vzhledem k podstatnému narušení hospodářské soutěže, ale také k tomu, že politické vedení do této chvíle stále strká hlavu do písku, bezdůvodně prodlužuje platnost nařízení místo toho, aby jej co nejrychleji pozastavilo a začalo připravovat nové, které bude mít stejný dopad na všechny reklamní plochy v Praze. Svým jednáním magistrát riskuje nejen zvyšující se sankci od ÚOHS, ale poškozené společnosti si budou oprávněně nárokovat vysoké škody a ušlý zisk, který již v této chvíli dosahuje desítky milionů korun a nečinností magistrátu se každý den zvyšuje.
Kdo má tedy na takovém jednání zájem? Proč se i přes jasný názor ÚOHS stále na magistrátu vyčkávají a oddalují zastavení nařízení? Kdo z toho má prospěch?
SČVR, které se diskriminačnímu nařízení aktivně brání, nabízí magistrátu od počátku diskusi. „Jsme si vědomi, že nějaká regulace reklamních ploch je v Praze potřebná. Ale nebyly jsme přizvání ani k návrhu nařízení, ani s námi nikdo z předchozího vedení magistrátu nechtěl mluvit. Vždy jsme byly arogantně odmítnuti s argumentací, že nařízení je platné a nikdo jej nezrušil“, říká předseda SČVR Josef Soušek.
Arogance a jednání z pozice síly je v tomto zcela zřejmá. Městská část Praha 7 byla první, která po nabytí platnosti nařízení vypověděla nájemní smlouvu jedné z firem sdružených v SČVR, aby ukázala, jak zatočí s pomyslným vizuálním smogem. Na domovním štítu orientovaném do frekventované Argentinské ulice nemůže být o památkové ochraně vůbec řeč. V bezprostředním okolí je instalováno nespočet dalších reklamních ploch volně postavených u komunikace. Přesto radnici Prahy 7 vadila jen jedna reklamní plachta s dlouhodobou reklamou na nové developerské projekty. Mimochodem, podle informací redakce, za pronájem štítu inkasovala městská část od reklamní firmy, za předchozí období do zrušení její smlouvy, téměř 10 mil Kč. A to není malý příspěvek do rozpočtu městské části.
Nicméně dnes se radnice Prahy 7 na tomto štítu prapodivně prezentuje jinou malbou, na kterou zmíněnou plochu poskytla dokonce zdarma. Je to neracionální a velmi podivné chování!
Argumentací politiků ke schválení kontroverzního nařízení byl boj s vizuálním smogem. Skutečně? Bigboardy, které se nacházejí hned vedle vyhláškou zakázané reklamy nejsou vizuálním smogem? Další reklamní plachty, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti nejsou vizuálním smogem (na fotografii Osadní ul.)? Tyto Praha 7 paradoxně nikde neprezentuje, neukazuje na ně a aktivisté se do nich nestrefují. Neotravují zadavatele, aby takovouto reklamu demontovaly.
Je zde skutečně čistý zájem magistrátu regulovat „vizuální smog“? Nebo snad politiky někdo vodí a manipuluje, a podle svého jim popisuje, co je a není vizuální smog?!
Je úsměvné, že předchozí magistrátní politické uskupení, mělo ve svém programovém prohlášení „boj s vizuálním smogem“, přitom neudělalo zcela zásadní věc, kterou měla být komplexní, dlouhodobá a koncepční regulace všech pražských reklamních ploch. Bez ohledu na to, zda se jedná o reklamní využití soukromých pozemků či nemovitostí, anebo magistrátní infrastruktury.
Stejná pravidla pro všechny. Místo toho ale vznikla nepodložená, protiprávní regulace jen jedné části reklamních ploch (cca 100 ploch na štítech domů dle údajů SČVR), bez zásahu do dalších několika tisíců volně stojících reklamních ploch. A navíc s výstavbou nových city light ploch na zastávkách MHD, které budou vesele svítit a blikat i v památkové rezervaci a památkových zónách. Na ty se žádná regulace nevztahuje! Svévolí HMP tak vzniklo kontroverzní nařízení, bez jakékoliv analýzy situace a bez podložených argumentů.
Zda se jedná o demokratický proces nebo klientelistické zájmy protlačované politickou mocí, ať si udělá názor čtenář sám. Každopádně každý volený politik ví, že pro další volby bude potřebovat reklamní bigboardy. Pokud bude neposlušný, budou před volbami zřejmě všechny bigboardy už obsazeny.
