Přibližně u třetiny pacientů se podařilo na místě obnovit srdeční činnost a předat je do další odborné péče. Co je nejvýznamnější, u skupiny pacientů s tzv. komorovou fibrilací, kde je mezinárodně sledováno nejen obnovení oběhu, ale i kvalita následného života, se loni podařilo zachránit téměř 45 procent postižených, kteří se po propuštění z nemocnice vrátili ke svým rodinám. Tento výsledek opět řadí nejen Zdravotnickou záchrannou službu hl. m. Prahy, ale i celý systém akutní péče v Praze mezi absolutní světovou špičku. V řadě světových metropolí není naděje na záchranu ani poloviční.
„Opakovaně se ukazuje, že všechny články pověstného „záchranného řetězce“ jsou v Praze na velmi vysoké úrovni. Rádi bychom také zdůraznili, že na tomto úspěchu se podíleli nejen zdravotníci, ale i sami Pražané, kteří podobně jako v minulých letech pod telefonickým vedením našich operátorek resuscitovali přes 80 procent postižených zástavou oběhu před příjezdem posádek na místo,“ stojí ve zprávě ZZS Praha. I toto číslo je světově unikátní a bezpochyby se zásadně podílí na celkových výsledcích.
Výrazně se také podařilo zvýšit zapojení kolegů z dalších tísňových složek, kteří v Praze plní roli tzv. „first responderů“ v případech, kdy v blízkosti místa události projížděl například vůz městské či státní policie. Díky tomu oproti uplynulým rokům trojnásobně stouplo použití automatických defibrilátorů (AED), jimiž jsou vozy Policie ČR i Městské policie hl. m. Prahy standardně vybavovány. V rámci předlékařské pomoci tak byly loni tyto defibrilátory použity ve 34 případech.
„Pro náhlou zástavu oběhu dlouhodobě zasahujeme převážně u mužů (cca v 70 procentech případů), přičemž průměrný věk pacientů byl loni těsně nad 64 let. Mezi pacienty bylo bohužel také šest dětí a mladistvých. Zatímco u dospělých je nejčastější příčinou této kritické příhody onemocnění srdce a cév, u dětí jde obvykle o stavy spojené s úrazy a poruchami dýchání.“
Náhlé zástavy oběhu se také nevyskytují rovnoměrně v rámci roku ani dní. Nejrizikovější měsíc z hlediska náhlé zástavy oběhu byl loni leden, kdy došlo k 72 zástavám, naopak v září jich naši záchranáři zaznamenali „jen“ 35. V rámci jednotlivých dní záchranáři registrovali nejvíce náhlých zástav mezi 8. a 9. hodinou ranní a dále mezi 18. a 19. hodinou večer.
Zdroj: ZZS Praha
