V Česku na konci září pracovalo přes 88 900 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem k dočasné ochraně. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v ČR pak celkem práci získalo přes 131 700 uprchlíků, většinou žen. Část z nich se tak už vrátila do vlasti, nebo ze zaměstnání odešla. Informovala o tom mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Podle ní příchozí nejčastěji pracují v dělnických či pomocných profesích.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Ministerstvo vnitra od té doby vydalo uprchlíkům téměř 445 900 víz k ochraně. Podle dřívějších informací zhruba 35 procent příchozích tvoří děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent představují ženy. Víc než pěti procentům dospělých je pak přes 65 let. Cizinecké policii svůj pobyt v ČR dosud nahlásilo zhruba 529 700 osob z Ukrajiny.
„Od vypuknutí konfliktu do konce září práci získalo celkem 131 704 osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou, z nich 92 779 jsou ženy. Někteří lidé se už vrátili zpět domů, nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR celkem 88 909 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou,“ uvedla mluvčí.
Lidé s vízem k ochraně mohou získat práci bez překážek, pracovní povolení nepotřebují. Zaměstnavatelé jejich přijetí musí ale oznámit úřadu práce stejně jako u ostatních cizinců. Ženy tvoří 70 procent nahlášených zaměstnaných uprchlíků. Nejvíc pracovníků s vízem k ochraně bylo ve Středočeském kraji, a to přes 14 800. Následoval Plzeňský kraj a Praha. „Nejčastěji pracovali jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě,“ upřesnila mluvčí.
Na konci září úřady práce evidovaly 13 500 uchazečů a zájemců o práci s vízem k ochraně. Z celkového počtu evidovaných tak uprchlíci tvořili 4,5 procenta, dodala Beránková. Od začátku války do konce září se do evidence nechalo zapsat celkem přes 24 600 příchozích. Úředníci jim nabízejí mimo jiné pomoc se zajištěním kurzu češtiny. V odborných rekvalifikacích se uprchlíci pak nejčastěji školí pro práci v sociálních službách, na sanitáře a svářeče.
O podpoře uprchlíků a jejich zaměstnávání jednali ve čtvrtek v Praze ministři a ministryně členských států EU. Experti doporučují co nejvíce využít vzdělání, znalosti a dovednosti příchozích. Podmínkou je zvládnutí jazyka i zajištění dostatku míst ve školkách a školních zařízeních, aby do práce mohli rodiče chodit.
Ministerstvo financí ve čtvrtek uvedlo, že výdaje Česka na zvládání uprchlické vlny jsou nižší, než se předpokládalo. Stát vydal do konce září 13,9 miliardy, samosprávy utratily do konce července tři miliardy. „Náklady možná nepřesáhnou jednu miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Ukrajinští uprchlíci se rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj navíc řada českých domácností také ubytovala příchozí zdarma.
Zdroj: ČTK
