Kostelecká posádka se zapojila i do bojů s Maďary

23.10.2021
Jaroslav Svoboda

Po sarajevském atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, 28. června 1914, byla na sv. Annu 26. července vyhlášena mobilizace. Z Kostelce nad Labem na Mělnicku nastoupilo 470 mužů, což bylo 16 % z celkového počtu obyvatel města. Za tři měsíce bylo dráhou přivezeno 230 vojáků, postižených úplavicí. V kasárnách u brandýské silnice byla zřízena nemocnice.

V únoru 1915 se již projevil nedostatek potravin. Město proto obstaralo 5 vagonů brambor. Prořídlé řady v armádě se doplňovaly ze starších ročníků. V září 1915 narukovali padesátiletí muži. Velkou spotřebu vojenského oblečení a malé množství surovin pro jeho výrobu řešily textilky sběrem starých hadrů. Do látek se přidávala kopřivová vlákna.

Prezidenti na železnici, salonní vozy našich mocných

Ve městě se shromažďovali vojáci, kteří narukovali. Často jich zde byly až čtyři tisícovky. Byli umístěni v hostincích, ve škole a v různých větších prostorách. Ceny potravin stoupaly. Papírové peníze byly mezi lidmi ve velkém množství, ale nebylo za ně co koupit. Z měst chodili lidé shánět potraviny na venkov. Chleba se pekl ze všeho možného, pivo zmizelo úplně, byl nedostatek uhlí. V roce 1917 dovršilo bídu velké sucho. Roku 1914, ze 4. na 5. května spálil mráz i brambory na polích.

Dne 28. října 1918 odpoledne došly konečně z Prahy dobré zprávy o převratu a konci války. Lidé s radostí strhávali rakouské znaky. Příští den válku a konec rakouské nadvlády symbolicky pohřbili. Truhlu s rakouskými znaky hodili z mostu do Strouhy. Prvním prezidentem nově vzniklé republiky byl 14. listopadu zvolen T. G. Masaryk.  O čtyři dny později byla v Kostelci vykonána přísaha vojenské posádky. Slavnostní projev pronesl starosta města MUDr. Vorlíček. Ovšem potravin bylo stále nedostatek, a tak se v lednu 1919 konaly demonstrace proti jejich zdražování. V květnu pak po městě chodil průvod s šibenicí, čímž lidé protestovali proti lichvářům.

Tajemné Rusko: místo záhadných úmrtí ovládá ďábel?

V létě 1919 byla z Kostelce vyslána část dělostřelecké posádky na Slovensko, kde došlo k nepokojům mezi Slováky a Maďary. Již 15. července byla z členů sokolské jednoty ustanovena sokolská baterie, která měla být po měsíčním výcviku také vyslána na Slovensko. Nakonec k tomu ale nedošlo, protože nepokoje byly potlačeny. Svůj žold věnovali členové baterie na výstavbu sokolovny. Celkem to bylo 6 000 korun.

Roku 1919, 13. dubna, byla na náměstí vysazena lípa „svobody“. Slavnostní projev pronesl řídící učitel J. Prášek. O rok později se vrátili legionáři. Z mužů, kteří narukovali z Kostelce, jich 19 padlo, 23 zemřelo po zranění v nemocnici a 20 bylo nezvěstných. Celkem se jednalo o 62 mužů. V. Sibert padl v cizinecké legii ve Francii.


Témata:

Nepřehlédněte