Produkce kovových obalů v posledních letech roste. Plechovky od nápojů, plechovky od konzerv (včetně pet food), odnosné hliníkové boxy na obědy, hliníkové kávové kapsle atp. To jsou nejčastější obaly z tohoto materiálu, které v domácnostech lidé vyprodukují. Na rostoucí oblibu kovových obalů a rostoucí množství kovových obalových odpadů samozřejmě reaguje i síť barevných kontejnerů, aby měli lidé tuto komoditu kam vytřídit.
Za posledních deset let se počty nádob na sběr kovů zvýšily na více než stonásobek! Ze zhruba 700 sběrných nádob na konci roku 2011 na více než 73 tisíc v roce 2020. V mnoha případech ale toto rozšiřování sběrné sítě naráželo na prostorové kapacity. Zejména menší obce neměly další nádobu na třídění kovů již kam umístit. Řešením jsou tedy i tzv. vícekomoditní sběry, kdy mohou lidé třídit kovové odpady například do žluté nádoby na plasty. Tyto nádoby jsou pak doplněny šedou informační samolepkou.
Do kontejneru na třídění kovů tak patří plechovky od nápojů a konzerv, zcela vyprázdněné nádobky od deodorantů či šlehaček, kovové tuby, alobal, kovové zátky a víčka, drobné kovy z domácností jako hřebíky, šroubky, kancelářské sponky a podobně.
Kromě nádobového sběru jsou další možností pro odevzdání kovových odpadů samozřejmě sběrné dvory či výkupny surovin.
Každý obyvatel ČR vytřídí každoročně zhruba 13 kilogramů kovů, v roce 2020 to bylo v průměru 13,6 kilogramu. To je podobné množství jako u komodity sklo.
Celých 99 % vytříděných kovových odpadů putuje k recyklaci do hutí nebo speciálních aplikací. Míra recyklace kovových obalů loni činila 61 %.
