Rostoucí ceny stavebních prací i služeb a na druhé straně stále nižší ochota dodavatelů účastnit se menších zakázek spojených s nutnou administrativou vedly podle mluvčí Karlovarského kraje Jany Pavlíkové k tomu, že úřad musel přistoupit ke změně pravidel, podle kterých dosud veřejné zakázky zadával.
„Změna se striktně řídí platnou legislativou a je určena i pro krajské příspěvkové organizace. Kraj od změny očekává mnohem efektivnější proces zadávání menších zakázek a také úsporu v rozpočtu kraje a jeho organizací,“ vysvětluje mluvčí.
Podle náměstka hejtmana Dalibora Blažka (HNHRM) je kraj při zadávání veřejných zakázek vázán zákonem. „Kvůli zvyšujícím se cenám ve stavebnictví, ale i v dalších odvětvích ovšem roste neochota dodavatelů účastnit se zadávacích řízení na profilu zadavatele u veřejných zakázek s nižší předpokládanou hodnotou. Jen za první pololetí roku 2022 kraj eviduje už 117 zadávacích řízení a s vyššími cenami jejich počet poroste. Proto chceme posunout dosud platné a dnes už přežité limity a celkově tím zjednodušit proces hledání malých a místních dodavatelů,“ vysvětlil náměstek hejtmana.
To znamená, že například zakázku na dodávky materiálů a služby bez výběrového řízení šlo zadat přímému dodavateli pouze do limitu padesáti tisíc korun. Nově je tento limit zvýšen na sto tisíc. U stavebních prací je to dokonce až čtvrt milionu korun. Všechny tyto zakázky může zadat vedoucí odboru nebo ředitel příspěvkové organizace. Podobný systém platí i u dodávek materiálů a služeb do půl milionu a stavebních prací do jednoho milionu. Rozdíl je v tom, že musí být osloveni alespoň tři dodavatelé. I tady ale rozhoduje o přidělení zakázky vedoucí odboru nebo ředitel příspěvkové organizace.
Všechny větší zakázky od určitého limitu se podle Dalibora Blažka v současnosti uskutečňují prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, do nabídek nikdo nemůže vstupovat či s nimi jakkoliv manipulovat. Kraj ale údajně řeší i problém se svoláním a zasedáním hodnoticích komisí.
„Zákon o zadávání veřejných zakázek stanovuje povinnost provést hodnocení nabídek komisí pouze u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 milionů korun. My jsme ale dosud prováděli hodnocení komisemi u všech veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 250 tisíc korun bez DPH. V praxi bylo často problematické komise obsadit a svolat, a to i vzhledem k narůstajícímu počtu zakázek. Dokonce jsme schválili v roce 2018 motivační odměnu pro účast zastupitelů v hodnoticích komisích. Z diskuse s odborníky na veřejné zakázky vyplynulo, že je nadbytečné svolávat hodnoticí komise v případech, kdy se výhodnost nabídky posuzuje výhradně podle cenového kritéria, a také v případě, že je v zadávacím řízení pouze jediná nabídka, tudíž nedochází k hodnocení podle předem daných kritérií,“ vysvětluje dále náměstek hejtmana.
Podle nově schváleného předpisu tedy bude provádět hodnocení nabídek hodnoticí komise pouze v případě, že tak stanoví zákon (veřejná zakázka nad 300 milionů korun), nebo v případě, že v zadávacím řízení, ve kterém byla stanovena jiná, než cenová hodnoticí kritéria (kritéria kvality) obdržel zadavatel více než jednu nabídku.
„Klíčovou úlohu měly komise v době, kdy posuzovaly nabídky v „papírové podobě“. Nyní je jejich práce už jen formální,“ tvrdí Dalibor Blažek s tím, že u zakázek nad šest milionů korun schvaluje kritéria Rada Karlovarského kraje a ta může komisi jmenovat, pokud to uzná za důležité.
Přehledně kraj také nastavil pravidla postupu při zadávání v dynamickém nákupním systému. Dynamický nákupní systém je podle zákona o zadávání veřejných zakázek zvláštním postupem pro zadání veřejné zakázky. Používá se pro pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb popř. stavebních prací. Jeho využití je pro komodity, které zadavatel pořizuje pravidelně či opakovaně. V principu funguje tak, že zadavatel zavede dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“) pro určitou komoditu. Do systému se mohou přihlásit dodavatelé, kteří mají zájem veřejnou zakázkou tohoto druhu plnit a prokážou svou kvalifikaci.
„Pro příklad, pokud kraj bude chtít pořídit papír do tiskárny, zašle v rámci DNS výzvu přihlášeným dodavatelům a ti podají konkrétní nabídku. Výhodou je, že proces vlastního zadání je rychlejší než u např. otevřeného řízení, a dodavatelé nemusí prokazovat při každé veřejné zakázce opakovaně svoji kvalifikaci. Proces se tak zjednoduší, ale stále zůstává transparentní a do systému se může přihlásit dodavatel i dodatečně,“ uzavřel náměstek hejtmana s tím, že poprvé začal Karlovarský kraj využívat dynamický nákupní systém v říjnu 2020.
Zdroj: vz/kr-karlovarsky
