Královna hor lákala poutníky z celého Pojizeří. O fenoménu poutí se více dozvíte v Kittelově domě

13.5.2021
Fefík

Historie domu zvaného Burk je spojená se jménem rodáka z Krásné, proslulého léčitele Johanna Josefa Antonína Eleazara Kittela (1704 – 1783), o jehož životě a zázračných schopnostech, vzbuzujících mezi lidem podezření ze spolčení s ďáblem, se v kraji vyprávěly četné pověsti. Johann Kittel, který pocházel ze 14 dětí, pokračoval jako ranhojič a léčitel v rodinné tradici svého otce a děda. Postupem času byl natolik známý a úspěšný, že jeho služeb využívala i místní šlechta – stal se například osobním lékařem rodiny hrabat Desfoursů, sídlících na Hrubém Rohozci.

V Kittelově domě v Krásné je teď výstava Obrázek z pouti – Poutě a poutní místa v Pojizeří; provozní doba výstvavy je od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.

„Už nebudete muset jen nahlížet do našich okének, kam jsme na dlouhou dobu přesunuli výstavky a fragmenty z našeho muzea. K vidění jsou opět expozice, jako například archeologicko-geologická, bylinná, vodoléčba, Kittelova pracovna, ve všech třech výstavních patrech Burku,“ uvedla za pořadatele Ludmila Růžička Abrahamová.

Obec Krásná je jedním z poutních míst. Výstavu připravoval zhruba rok tým muzejníků z Muzea Českého ráje v Turnově v čele s paní Vladimírou Jakouběovou, avšak vinou pandemických opatření byla k vidění pouhých deset dnů. „Jsme nesmírně rádi, že byla přesunuta k nám na Krásnou. V Kittelově domě bude výstava k vidění po celý rok, jako hlavní výstava sezony,“ dodala Abrahamová.

V Turnově zahájili novou výstavu. Je o smrti, zločinu a pohřebních rituálech

V životě vesnických lidí v Pojizeří měly a dodnes mají poutě významné místo. Jejich původní význam putování na posvátné místo, spojený s představou o nadpřirozeném působení některých lokalit, se v průběhu staletí změnil a v lidovém prostředí nabyl již v polovině 19. století jiného významu. Přesto, že si poutě jako náboženský akt udržely své místo ve společnosti až do 50. let 20. století, souběžně s tím nabyly v oslavách v průběhu 20. a 21. století převahu světské prvky – taneční zábavy, pouťové atrakce, prodej nejrůznějšího pouťového zboží. Tradice poutí se však v některých obcích v Pojizeří udržela dodnes – například v Bozkově, Táboře u Lomnice nad Popelkou, Všeni u Turnova, na Krásné v Pěnčíně nebo v Rovensku pod Troskami.

Tyto i další, dnes již zaniklé cíle věřících, přiblíží návštěvníkům úvodní část výstavy, která letmo připomene také nejslavnější poutnické lokality v evropském měřítku, do kterých směřovaly kroky poutníků z regionu, včetně doláneckého písmáka Josefa Dlaska (Vambeřice, Mariazell, Santiago de Compostela…). Expozice osvětlí počátky, historii i bližší okolnosti tohoto náboženského

a kulturního fenoménu a ukáže nejen kam, ale také jak se na zmíněná místa putovalo a s jakými suvenýry se poutníci navraceli (poutnický oděv, kolekce poutnických odznaků, působivé procesní korouhve turnovských řemeslnických cechů apod.).

Podkrkonošské povstání v květnu 1945. Unikátní výstavu uvidíte v Jilemnici

Ústřední pozici mezi poutními lokalitami v Pojizeří zaujme na výstavě přirozeně podhorský Bozkov, jehož zázračná madona, nazývaná Královna hor, přivádí do obce zástupy poutníků prakticky nepřetržitě už od 16. století. Ikonografický typ Panny Marie Bozkovské se pak díky této nebývalé oblibě mezi věřícími otiskl také na řadě dalších míst v regionu a na výstavě ukážeme nejen tento, ale i další zástupce zázračných zobrazení uctívaných v ostatních poutních místech napříč regionem.

Výstava věnovaná poutím a poutním místům v Pojizeří má dvě části. Zatímco kurátoři Miroslav Cogan, Michaela Havelková a Lenka Laurynová se věnují tomuto významnému fenoménu tradiční lidové zbožnosti obyvatel regionu z pohledu kulturně historického vývoje, Vladimíra Jakouběová v druhé části výstavy připravila expozici tzv. poutního a pouťového umění, předmětů, které v tzv. lidovém nebo zlidovělém výtvarném umění doznaly velmi výrazného uplatnění.

Navštivte hrad Valdštejn! Dozvíte se, k čemu se užívaly čajové panenky

Lidé si je z pouti přinášeli jako dárek nebo jako ochranný magický předmět, nebo je na poutních místech zanechávali. Jedná se o různé druhy amuletů a devocionálií, jakou jsou růžence, škapulíře, svaté obrázky, podmalby na skle, ale i kramářské písně, hračky ad. Návštěvníci na výstavě budou mít možnost zhlédnout i různé votivní dary a svěceniny a zároveň se dozvědět, jakou úlohu tyto předměty v životě našich předků sehrávaly.

Na výstavě budou prezentovány i dárky z pouti pro děti – různé druhy hraček, ale i pochutiny jako turecký med, perník a cukrkandl. Škála těchto artefaktů je velice široká. Jejich výrobou se zabývala celá řada lidí – od samouků, lidových řemeslníků, perníkářů až po domácké dělníky, vyučené v dílnách. Kolekce vystavených předmětů, sestavená z exponátů ze sbírky turnovského a několika dalších muzeí, tak návštěvníkům prostřednictvím vystavených exponátů připomene jeden z pozapomenutých projevů lidového a zlidovělého umění našich předků.



Nepřehlédněte