Lidí, kteří nacistické hrůzy zažili na vlastní kůži, je čím dál méně. Stárnou a umírají. Prosí o legislativní maličkost, zároveň ale obrovsky důležitou symboliku. K názvu státního svátku 17. listopadu „Den boje za svobodu a demokracii“ (coby upomínky na události roku 1989) přidat „Mezinárodní den studentstva“, kterým si lidé na celém světě připomínají pražské události z konce října a průběhu listopadu 1939.
Tento svátek byl vyhlášen v roce 1941 na manifestačním shromáždění v Anglii, kterého se zúčastnili delegáti z šestadvaceti zemí. Z českého, respektive československého, kalendáře, zmizel po listopadu 1989. V jiných zemích je svátek stále připomínám. Petici s požadavkem rozšíření stávajícího názvu v ČR již před lety inicioval Národní parlament dětí a mládeže.
Čeští vysokoškoláci zvedl hlas jako první
Už poněkolikáté je v Poslanecké sněmovně novela zákona o státních svátcích, která název státního svátku rozšiřuje. Opět ji předložila skupina poslanců. „V prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, které bylo přijato v rámci schůze delegátů 26 členských zemí Mezinárodní unie studentů v Londýně z roku 1941, je jasně uvedeno, že čeští vysokoškolští studenti jsou považováni za vůbec první, kteří – cituji – zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům,“ uvedl ve sněmovně jeden z předkladatelů, poslanec Karel Rais (ANO).
Normu ještě čeká kus legislativního kolečka, naději na schválení má. A na závěr malá rekapitulace událostí z roku 1939: krvavě potlačená manifestace ke vzniku Československa, oběti střelby dělník Václav Sedláček a student medicíny Jan Opletal, jehož pohřeb byl spontánní demonstrací proti nacismu, zatýkání vysokoškoláků, jejich převezení do koncentračního tábora Sachsenhausen, poprava devíti studentů-funkcionářů, uzavření českých vysokých škol.
