Dění v Československu před 17. listopadem 1989. Víme, kdo stál za krvavým zásahem STB

„V listopadu 1989 jsem sledoval, co děje v Československu, taky kvůli tomu, že my jsme měli v tom Mnichově (redakce Rádia Svobodná Evropa) takový nepříjemný pocit. Věci se silně hnuly v Polsku i v Maďarsku, 8.11., tuším, padl režim v Bulharsku. To všechno byly takové bašty stalinismu a tam všude došlo k protirežimním manifestacím, zatím co v Česku to vypadalo, jako že je ticho po pěšině. Čestnou výjimkou byli disidenti a později i aktivizující se šedá zóna, která se připojovala např. peticí Několik vět. Byl tady důvod sledovat co se děje v ČSR velmi intenzivně, a to jsem dělal i celý ten týden, který předcházel událostem 17. listopadu,“ řekl Petr Brod v rozhovor pro encyklopediaofmigration.org roku 2017 v Praze.

Ty události před 17. listopadem, o nichž redaktor svobodné Evropy Petr Brod mluví, byly navzdory své zdánlivé nenápadnosti zcela klíčové. Studentská demonstrace a následný masakr na Národní třídě před téměř třiceti lety jsou stále v živé paměti Čechů i Slováků. 17. listopad roztočil kolotoč demokratické revoluce závratným tempem.

Sametová revoluce bývá mnohdy označována za revoluci studentskou – zcela právem. Právě aktivity studentských spolků a protirežimní činnost mladých lidí byly katalyzátorem dění. V centru událostí stála Praha, což ovšem nijak neumenšuje angažovanost desítek a stovek organizátorů v regionech a na Slovensku.

Jak „sametová“ bude vzpomínka na 17. listopad 1989? Do ulic se chystají studenti i náckové

Studentská připomínka Dne studentstva a 50 let od úmrtí studenta Jana Opletala byla pochopitelně od počátku příprav trnem v oku komunistickým funkcionářům. S iniciativou přišli v září 1989 pražští nezávislí vysokoškoláci, a aby měla událost větší šanci být povolena, spojili se nad její organizací s Městskou vysokoškolskou radou SSM, kde se za podporu aktu zasadili předseda městského výboru SSM Martin Ulčák, spolu s vedoucím odboru pro práci s nezávislou mládeží MV SSM Janem Daňhelem. Akce, jako taková, nakonec 7. listopadu 1989 prošla, ovšem nesměla se konat na některém z velkých pražských náměstí. Volba padla na Albertov.

Organizátoři akce byly zástupcem náčelníka pražské správy SNB plukovníkem Bečvářem ujištěni, že Bezpečnost proti studentům nijak nezasáhne. Navzdory tomu zastupující náčelník pražské Správy SNB, plukovník Bytčánek začal jednat s vedením Federálního ministerstva vnitra o vyhlášení mimořádné bezpečnostní akce. V den konání demonstrace byla rozkazem č. 16/89 je vyhlášena Mimořádná bezpečnostní akce na celém území republiky. Cílem mělo oficiálně být zabezpečit klidnou demonstraci, zabránit radikalizaci a příchodu demonstrantů na Václavské náměstí. Uvedený plukovník Bytčánek je posléze v průběhu večera tím, kdo vydává rozkazy k zásahu, a právě jemu bývá, krom jiných, přičítána vina za krvavou řež.

Nejlepší politické vtipy na přelomu listopadu 1989. Znáte nějaký?

Budeme-li se pohybovat v intencích příprav onoho „Velkého dne“, stáli na straně studentů řady schopných organizátorů. Mezi nejznámější studentské vůdce bezesporu patří Monika Pajerová, která jako první promluvila na Albertově. Dodnes je politicky činná v evropských strukturách. Dále například student AMU Martin Mejstřík, bývalý senátor. Od začátku stál v popředí také současný šéf neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Od roku 1993 je poslancem českého parlamentu Marek Benda, taktéž dřívější studentský vůdce. Pražská FAMU měla v těchto strukturách hned dva významné zástupce, jimiž jsou scénárista a režisér Igor Chaun a spolupracovník Hřebejkových trháků scénárista Petr Jarchovský.

Prohlédněte si dosud nikdy nezveřejněné fotografie ze 17.listopadu 1989. Byly teprve nedávno objeveny…

K nejužším kruhům patřil také Petr Žáček, dnešní vedoucí Ústavu pro studium totalitních režimů a poslanec českého parlamentu. Z těch desítek dalších je jistě nutné zmínit také bývalého ministra vnitra Ivana Langera, novináře Víta Pohanku, bývalého mluvčího prezidenta Václava Klause Tomáše Klvaňu, bývalého ředitele českého rozhlasu s Národní knihovny Vlastimila Ježka a bývalého nejmladšího člena federálního parlamentu Jana Bubeníka. Jim, a mnoha dalším, patří nemalý díl zásluh na převratu, jenž předznamenal svobodný a demokratický vývoj v Čechách i na Slovensku.

Včera, 17:30
Záhadná smrt devíti členů Djatlovovy výpravy, která měla za cíl v únoru 1959 vystoupat až...
Včera, 16:00
Vědecký tým pod vedením brazilské neurobioložky Suzany Herculano-Houzelové se rozhodl pro vědecký průzkum v oblasti...
Včera, 14:00
Komerční článek
Kvůli šíření nového typu koronaviru zakázal ministr zdravotnictví vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí...
Včera, 14:00
Nápady bývají různé. Vyrazit s trabantem na cestu kolem světa. Třeba. I když letos to...
Včera, 10:12
Sobota 24. října 1942, 11 hodin a 12 minut. Nacisté právě zastřelili drobnou tmavovlasou dívenku....
Včera, 08:22
Dnes je již jméno české operní pěvkyně Terezy Stolzové tak trochu zapomenuté. Neprávem. Marně bychom...
31.5.2020
Karafiáty se v západočeských Klatovech pěstují déle než dvě staletí. Božskou květinu, jak nazval karafiát...
31.5.2020
Dneska si vyzkoušíme opravdu náročný recept, větrník. Tento zákusek kupujeme v cukrárnách za pár korun....
31.5.2020
Československou horolezeckou expedici „Peru 1970“, jejíž členové chtěli vystoupit na vrchol hory Huandoy (6 360...
30.5.2020
Grilování je nejlepší úprava masa. Víte proč? Díky krátké přípravě je dobře stravitelné a neleží...
30.5.2020
Muž, který je dodnes neprávem opomíjen. Jeho osud se naplnil jen o necelý rok později,...
Reklama