Ministr podle Málka svým přístupem vychází vstříc odpadové lobby.
„Vy, pane ministře, nekonáte proti porušování zákona, tolerujete daňové úniky nebývalých rozměrů, nehájíte ve výše popsaných případech životní prostředí. Z toho důvodu bych uvítal, kdybyste rezignoval na funkci ministra životního prostředí,“ uvedl Málek v otevřeném dopise.
Ministr Brabec to ale odmítl, sám pro pozměňovací návrh nehlasoval.
„Důvod k rezignaci nevidím, především proto, že dlouhodobě stojíme za obcemi, sám jsem pozměňovací návrh poslanců ODS a ČSSD nepodpořil,“ uvedl ministr Brabec.
Město tvrdí, že za léta 2016 až 2018 přišlo o více než 616 milionů korun kvůli nevyměřování a nevybírání poplatků za ukládání odpadu provozovatelem skládky.
„Město získávalo stále méně na poplatcích za odpady, přičemž objem odpadů ukládaných na skládce neustále stoupal,“ řekl starosta Čáslavi Vlastislav Málek s tím, že na základě kontroly ukládání odpadů podali v souladu se zákonem o odpadech návrh na doměření poplatků za uložené odpady vůči původcům odpadu.
Jenže poplatky za uložení některých odpadů od jejich původců společnost AVE CZ nevybírala, protože některé odpady měly být využity na skládce jako takzvané konstrukční prvky, respektive použity jako technické zabezpečení skládky. Což firmě umožňuje zákon o odpadech.
„Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky,“ uvádí doslovně zákon.
„Využívání vhodných odpadů – zemina, suť, štěrk a jiný inertní materiál – pro účely konstrukčních prvků skládky bylo zavedeno v době, kdy skládku vlastnilo samotné město Čáslav, nyní však Čáslav tento způsob využití odpadů napadá,“ uvedla tisková mluvčí AVE CZ Pavla Ivácková.
Podle vyjádření společnosti je využití těchto materiálů povoleno Krajským úřadem Středočeského kraje v integrovaném povolení a ve schváleném provozním řádu skládky. Spor řeší soudy.
Případné zpětné doplacení poplatků dostává obce i firmy do nelehké situace.
„Jednalo by se celkem o 994 tisíc korun. Po koronavirové krizi a v nejistotě, jaké příjmy může obec očekávat se obec rozhoduje, jaké projekty nebude realizovat z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zvažujeme, jestli vůbec máme rekonstruovat komunikace, chodníky, školu, školku, veřejné osvětlení,“ uvedla už v červnu starostka Žleb Ludmila Záklasníková.
S aktuálním nástupem epidemie kronaviru a s tím spojeným výpadkem příjmů bude dopad zpětného doplácení pro obce a firmy ještě horší.
