Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně, která byla od jara vypuštěná kvůli odstraňování usazenin, je od poloviny října opět plná. Bagry ze dna vytěžily do konce září 36 600 metrů krychlových sedimentů, které se do nádrže dostaly převážně při loňských zářijových povodních. Práce přišly na 26 milionů korun bez DPH a oproti původnímu odhadu se podařilo odvézt přibližně o deset procent usazenin více, čemuž napomohlo suché letní počasí. Přehrada nyní opět plně zadržuje povodňové průtoky, potvrdil mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.
Těžba probíhala v části nádrže od vtoku Labe po příčnou štěrkovou přepážku, která přirozeně zpomaluje proudění vody a chrání hlubší část nádrže před nánosy. Dno bylo obnoveno na původní úroveň. Usazeniny Povodí Labe odstraňuje pravidelně, při předchozí těžbě v roce 2009 odvezlo z přehrady přibližně 40 000 metrů krychlových materiálu. Zásobní prostor nádrže o objemu 0,76 milionu metrů krychlových se podařilo doplnit díky říjnovým dešťům. Přehrada, postavená v letech 1910 až 1916, nyní odvádí necelý jeden metr krychlový vody za sekundu. Pro srovnání, při povodni v červenci 1997 jí protékalo 177 metrů krychlových za sekundu.
Příznivá zpráva přišla také od přehrady Les Království u Dvora Králové nad Labem. Ještě v polovině srpna byla zaplněná zhruba ze 60 procent, od druhé poloviny října je plná. Hladina aktuálně přesahuje hranici zásobního prostoru o 1,5 metru, takže přehrada může zlepšovat průtok v řece pod ní.
Opačná situace panuje u nádrže Rozkoš na Náchodsku, jejíž zásobní prostor je zaplněn jen z 53 procent. Říjnové deště hladinu nijak nezvedly, protože řeka Úpa má trvale nízký stav a přivaděčem tak nelze nádrž doplňovat. „Naposledy přivaděčem do Rozkoše tekla voda v březnu ze zbytků jarního tání,“ uvedl Prokopec. Vodohospodáři počítají s tím, že se nádrž naplní až při jarním tání v roce 2027.
Zdroj: autorský text / ČTK
