Protestující proti plánované brněnské lanovce trápí osud havranů a kavek, nad jejichž posledním velkým nocovištěm na jižní Moravě má vést. Rizika hrozící těmto opeřencům jsou podle nich příliš vysoká.
Právě na toto zimoviště se každoročně slétává na 15 tisíc ptáků a je součástí koloritu Brna již přes sto let. Ekologové se obávají, že samotné místo už během stavby a že při případném provozu lanovky jsou nárazem do skleněných ploch kabiny lanovky a také do drátů okolo ní ohroženy životy vzácných ptáků, kteří tam žijí.
Lanovka podle nich nedává ale smysl ani ekonomicky, ani dopravně. Stavba za téměř miliardu zrychlí cestu, kterou urazí trolejbus za devět minut, přesně o jednu minutu.
Koalice, která chce lanovku nad Brnem stůj co stůj, v její prospěch naopak argumentuje tím, že jde o bezemisní, ekologickou a tichou variantu k dopravě pozemní, že se díky ní sníží počet aut vjíždějících do centra města během velkých akcí a že žádné průseky lesním porostem ani další zásahy do zeleně nebudou zapotřebí.
O tom, kdo má v jejich sporu pravdu, by na základě žaloby ornitologů proti již vydanému stavebnímu povolení k lanovce měl již brzy rozhodnout soud. Když ale člověk tento spor sleduje zvnějšku, neubrání se dojmu, že ve vizi brněnské lanovky hraje svou významnou úlohu také letitý komplex jihomoravské metropole vůči hlavnímu městu. „Si nemysli! Když vy přestavíte, tak my to poženem vo štok! Když vy břízolit, tak my kachličky! A když vy inženýrku, tak my… To budete koukat!“ říká Helena Růžičková v legendární bláznivé letní komedii Slunce, seno a pár facek. O eventuálních zištných úmyslech ani nemluvě.
Takže proč by nemohlo mít Brno lanovku za miliardu? Tihle ekologové přece stejně nikdy nikoho nezajímají. A krákající ptáci už vůbec ne! Nebo se pletu?
Zdroj: autorský text
