Celkem letos v Záchranné stanici pro volně žijící živočichy hl. m. Prahy přijali a ošetřili 114 rorýsů obecných. Tito ptáci vedou velice zajímavý život, jehož podstatnou část tráví ve vzduchu. Za letu loví, páří se, a dokonce i spí. Dlouhému pohybu ve vzduchu je jejich tělo perfektně uzpůsobené: je dokonale aerodynamické a jejich křídla jsou úzká a dlouhá. V kombinaci se speciálně adaptovanými svaly se z rorýsů stávají neúnavní letci. Rekordmanem v délce pobytu ve vzduchu je rorýs, který bez přistání létal celých 10 měsíců.
Co jim ovšem příroda nadělila do letových schopností, to rorýsům ubrala při pohybu na zemi. Jejich nohy jsou drobné a krátké a nehodí se k chůzi ani poskakování. S jejich pomocí se však přichytávají na hrubých kolmých plochách skal nebo domů. Jediným obdobím, které netráví v letu, je doba hnízdění. Pro svá hnízda si vybírají především fasády a krovy domů, pukliny ve skalách a dutiny ve stromech. Při zateplování budov a opravách fasád však lidé místa vhodná pro hnízdění rorýsů často nevědomky ničí.
Letošního čtyřtisícího pacienta přijali na zvířecí záchrance o měsíc dříve než loni.
V předchozích letech se do stanice pacienti s tímhle pořadovým číslem dostali vždy až během podzimních měsíců. Už teď je jasné, že letošní rok překoná loňský rekord v počtu přijatých živočichů a opět přepíše historické statistiky záchranné stanice.
Zdroj: Lesy hl. m. Prahy
