Pražské nemocnice i záchranná služba zaznamenaly nárůst počtu pacientů kvůli horku. Kromě kolapsů z horka počasí zhoršuje také stav chronicky nemocných či seniorů. Mezi ošetřovanými v Ústřední vojenské nemocnici byli i dehydrovaní studenti. Slunečné počasí s tropickými teplotami vydrží v Česku do konce týdne, teploty budou ještě stoupat, v neděli až ke 40 stupňům Celsia.
Přímo ke kolapsu z vedra vyjížděli podle mluvčího Karla Kirse pražští záchranáři ve středu ve 44 případech, ve čtvrtek do zhruba 13:00 k dalším 20. Vzrostl podle něj ale i počet zásahů celkově. Zatímco obvykle vyjíždějí sanitky za 24 hodin ke zhruba 400 případům, ve středu to podle něj bylo přes 300 jen za ranní směnu. „Horké počasí zhoršuje zdravotní stav některých skupin, jako jsou senioři nebo chronicky nemocní, takže i nárůst počtu výjezdů k nim spojujeme s počasím,“ řekl.
Až o 30 procent víc lidí zamířilo v posledních dnech podle mluvčí Evy Stolejda Libigerové na urgentní příjmy Fakultních nemocnic Královské Vinohrady a Bulovka. Urgentní příjem Fakultní nemocnice Motol a Homolka podle mluvčí Martiny Dostálové zaznamenal nárůst o deset až 15 procent.
„Nejčastěji se jedná o pacienty s obtížemi souvisejícími s přehřátím organismu, tedy úžehem, úpalem nebo dehydratací,“ uvedla. Typickými příznaky takových potíží jsou bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení, celková slabost nebo krátkodobé poruchy vědomí. „Ve vážnějších případech může dojít i ke kolapsovým stavům,“ popsala. Za nejohroženější lékaři považují seniory, zejména starší 70 let, a pacienty s nemocemi srdce, epilepsií nebo léčící se s rakovinou.
Také v Ústřední vojenské nemocnici byl podle mluvčí Andrey Štorchové počet pacientů na urgentním příjmu lehce zvýšený. „Vedle osob v seniorním věku, které bývají v horkých dnech obvykle ošetřovány pro nedostatečný příjem tekutin, jsme dnes ošetřili i několik vysokoškolských studentů pro kolapsy a pre-kolapsové stavy způsobené též podceněním zavodňování organismu v průběhu zkouškového období,“ sdělila ve čtvrtek.
Desítky pacientů kvůli následkům horka směřují také na Společný příjem interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Jsou většinou přivezení záchrankou v důsledku kolapsů z horka,“ sdělila Lucie Kroupová z tiskového oddělení nemocnice. Převážně jde podle ní o starší ročníky.
Zvýšený příjem pacientů kvůli vysokým teplotám zaznamenala také Fakultní Thomayerova nemocnice v Krči. „Do našich akutních ambulancí se dostávají pacienti z důvodů dehydratace, náhlé nevolnosti, se srdeční slabostí či s bolestí hlavy,“ řekl mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Vedra podle místopředsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta představují oproti běžným teplotám podstatně vyšší riziko pro srdce a oběhový systém. Za zásadní považuje dostatečné doplňování tekutin, které tělo ztrácí pocením. V horku není vhodné pít alkohol a energetické nápoje.
V nejteplejších hodinách dne by se lidé měli vyhýbat fyzicky náročným sportům. „Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo,“ doplnil kardiolog.
Opatrní by podle něj měli být lidé i s klimatizací. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl být větší než čtyři nebo pět stupňů Celsia. „Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální,“ uvedl.
Zdroj: ČTK
