Turbová je původně barokní viniční usedlost z druhé poloviny 18. století. Nachází se v pražských Košířích v Jinonické ulici poblíž křižovatky s Vrchlického ulicí. Původně patřila ke Smíchovu a měla čp. 151, po změně katastrálních hranic dostala košířské popisné číslo 1066. Od roku 1958 je Turbová kulturní památkou ČR. Usedlost je dlouhodobě v havarijním stavu.
Prvním známým majitelem byl podle tereziánského katastru František Ignác Textor. Usedlosti dal jméno až pozdější majitel František Xaver Turba, který ji v 18. století koupil a přestavěl na barokní statek.
Na konci 19. století, kdy Turbovou vlastnil smíchovský starosta Josef Linhart, byl hlavní barokní objekt zbourán a vystavěna tu nová vila – novobarokní průčelí s mansardovou střechou, v pravé části stojí malá věž se zkoseným nárožím (čp. 1066).
Uprostřed terasovité zahrady stojí zahradní dům čp. 731. Podél ulice stojí stodola s kůlnami (severní hospodářská budova), kravín a konírna (jižní hospodářská budova), dále ohradní zeď a brána, Rozsáhlá zahrada i přes vysokou míru devastace disponuje vzácnými starými stromy. Památkovou ochrana se vztahuje i na dvě dvojice pilířů s putti (při zahradním domku) a sochu Venuše.
V období první republiky se na Turbové usadila rodina Jindřicha Šafařoviče, který se oženil s dcerou majitele. Známý právník a prvorepublikový senátor sem vnesl pravý společenský lesk, který pohasl až na konci 50. let 20. stol. Turbovou poctila svou návštěvou řada vynikajících osobností kulturního a politického života. Mezi pravidelné hosty patřil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, literární kritik Arne Novák, cestovatelé Josef Kořenský a Enrique Stanko Vráz, herečka Růžena Nasková a samozřejmě Šafařovičův bratr Jaroslav, ředitel Národního divadla.
Intimně pohádková atmosféra vily se zahradou každému z hostí bezpečně učarovala a podlehl jí i nejslavnější obyvatel Turbové malíř a loutkář Jiří Trnka. Žil zde v letech 1939 – 1958 a vytvořil zde svá stěžejní díla, z nichž patrně nejslavnějším je Zahrada. K příběhu o skupině pěti chlapců a kocourovi ho inspirovala právě poetická zahrada na Turbovce. Přímo zde se také točily exteriéry loutkového filmu Císařův slavík.
Později ve vile bydlel operní pěvec, libretista a překladatel Rudolf Vonásek. Poslední majitelka Marta Šafařovičová, která byla za komunistického režimu perzekvována, byla přestěhována do zahradního domku bez přívodu vody a plynu, zatímco do vily byli nastěhováni noví nájemci. V roce 1976 byla donucena vilu prodat obvodnímu národnímu výboru. Měla zde být zřízena mateřská školka. Rekonstrukce však nikdy neproběhla a objekt byl předán SSM. V hospodářských budovách vyráběla Moděva stany.
Po Sametu byla Turbová navrácena potomku původních majitelů, který ji obratem v roce 1992 odprodal soukromé společnosti. Mělo zde být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Započato bylo i s opravami. Byla vybudována nová střecha a komíny a započalo se i s plány na výstavbu nových rodinných domů na pozemcích usedlosti podle architektonického návrh Jiřího Trnky ml.. Nový majitel však zemřel a ze všech plánů sešlo. Během dědického řízení Turbová chátrala a zabydleli se v ní squatteři. Dědicové usedlost znovu prodali a novým majitelem se v roce 2008 stala společnost společnost Praturb, jejímž vlastníkem byla firma z Britských Panenských ostrovů. Na výzvu památkového ústavu byly všechny objekty provizorně zajištěny a vyklizeny. Mezitím byl připravován nový projekt na proměnu Turbové v luxusní centrum služeb nabízející wellness a restaurace. Součástí megalomanského projektu s rozpočtem blížícím se miliardě korun, byly i nové bytové domy a lanovka.
Z celého projektu však opět sešlo a v roce 2021 Turbová změnila majitele. Novým majitelem se stala společnost JTH Shopping Park Litoměřice, která záhy změnila jméno na Rezidence Turbová s.r.o. (jejím jednatelem je Michail Babyč).
Společnost zastupuje jiné eseročko – JK ARCHITEKTI (dříve Best Development Prague), zodpovědným projektantem je exprimátor Jan Kasl. Stavební povolení dostali na bytový dům dělený na dvě propojené sekce, jedna bude mít 6 nadzemních podlaží, druhá čtyři. Povolení trvá do května 2024.
A co se s areálem košířské usedlosti aktuálně děje?
„Developer právě zlikvidoval Trnkovu zahradu v usedlosti Turbová v Praze 5. Jiří Trnka zde žil mezi lety 1939 a 1958 a v jeho ateliéru zde vznikly zásadní díla československé animované tvorby i ilustrace. Jedním z nich byla i Zahrada, kterou zde Trnka vlastně ve své představivosti prožil a nám všem zprostředkoval. Všichni tuhle zapadlou zahradu s klukama, kocourem a trpaslíkem známe a mnozí z nás ji svým způsobem máme uloženou někde v podvědomí jako magický a nedotknutelný prostor. V rámci předvolebních slibů se tady politici předhánějí, jaký cyklistický pruh uberou a mezi tím nám tady zaniká něco, z čeho by ve Francii prostě udělali ochrannou zónu, otevřenou pro veřejnost nebo třeba pro děti. Alespoň já jsem po Francii kdysi prošel spoustu zašitých míst, abych si uvědomil, jak a kde různorodí umělci žili a tvořili,“ vyjádřil se k záležitosti Turbové výtvarník Maxim Velčovský na facebooku.
Zdroje: Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy; Barbora Lašťovková: Pražské usedlosti; Maxim Velčovský